Prokrastinace v rozumné míře přispívá kreativitě, odhalila studie amerických akademiků

Myslím, že to známe všichni, tu malou radost, s jakou odbíháme od povinností k něčemu, co nás v daném okamžiku baví víc. A ty velké výčitky, když se po zdánlivě promarněné chvíli k úkolu vracíme, abychom ho dotáhli do konce. BBC má pro nás útěšnou zprávu. K výčitkám není důvod, protože mírná prokrastinace svědčí kreativitě.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mírná prokrastinace zlepšuje míru kreativity. (ilustrační foto) | Zdroj: Pexels | CC0 1.0

Dobré nápady zpravidla přicházejí, když je nejmíň čekáme. Třeba Agathu Christie napadaly zápletky detektivek při umývání nádobí, píše to ve svých pamětech. Mozartovi hrály hlavou nové melodie v restauraci nebo cestou, když někam šel.

Právě chůze má příznivý vliv na hledání možného řešení problémů. Hraje v tom roli podvědomí, mozek na úkolu pracuje, i když děláme něco jiného. Odbočka od povinnosti nám dá jistý nadhled, takže pak k problému přistupujeme jinak, než kdybychom si jen úporně lámali hlavu, jak to vyřešit.

Američtí akademici Jihae Shinová a Adam Grant publikovali svou studii na serveru Akademie managementu. Účastníci toho výzkumu měli za úkol vymyslet, jak co nejlépe použít 10 tisíc dolarů, tedy něco přes 200 tisíc korun na rozjezd nové firmy. Mohli prokrastinovat a k dispozici měli zábavná videa na YouTube.

Autoři studie pak porovnávali originalitu jejich nápadů spolu s délku času, který strávili zábavou.

Španělsko se stane první evropskou zemí, která bude experimentovat s čtyřdenním pracovním týdnem

Číst článek

Nejkreativnější byli ti, co prokrastinovali v rozumné míře. Grant a Shinová si vše ověřili i v terénu, v jedné jihokorejské firmě. Ptali se zaměstnanců i jejich vedení na pracovní zvyky a míru kreativity.

Opět se ukázalo, že ti, co mírně lelkovali, byli nápaditější než ti, co se soustředili jen a pouze na zadaný úkol.

Prokrastinovat v rozumné formě znamená asi 12 minut. Neznamená to jen tak lelkovat, musíme trochu zaměstnat mozek. Už dřív to potvrdily pokusy amerického psychologa Benjamina Bairda z Univerzity státu Wisconsin.

Barida studentům zadal klasický test kreativity, kdy měli vymyslet, jak neotřele využít běžné věci, třeba věšák nebo cihlu, a studenty rozdělil do tří skupin.

Jedna skupina mohla 12 minut odpočívat, druhá dostala nenáročný úkol rozhodnout, která číslice je sudá a která lichá. To je na myšlení podobně náročné jako úklid nebo umývání nádobí a člověk má čas myslet na něco jiného.

Třetí skupina měla těžší úkol, musela si číslice zapamatovat, což údajně odpovídá stupni soustředění v práci a nelze tak myslet na nic jiného.

Po 12 minutách se ukázalo, že skupina sudá-lichá na tom byla s kreativitou o 40 % lépe než dříve. U ostatních skupin žádné zlepšení kreativity nebylo.

Ukázkovým příkladem je sídlo firmy Apple v kalifornském Cupertinu, Apple Parku. Sídlo otevřeli před čtyřmi lety. Je to obří budova ve tvaru kružnice o průměru skoro půl kilometru.

Je navržená tak, aby podporovala kreativní prokrastinaci. Jsou tam kavárny, divadlo, lázně, místa, kde si kolegové můžou popovídat. A dost se nachodí, což taky svědčí nápaditým řešením, chůze.

Dokonce i půl hodina spánku podporuje kreativitu. Na to sází třeba Google, ale nejen ten. Podle průzkumu americké Národní spánkové nadace je to asi třetina amerických firem.

Také například výrobce zmrzliny Ben & Jerry's. Tam si zaměstnanci mohou denně odnést domů víc než litr a půl zmrzliny.

Nadřízení mohou podpořit kreativitu zaměstnanců velmi jednoduše. To tak, že jim nebudou vytýkat mírnou prokrastinaci.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme