Jazykovědec Oliva: Čeština příponu -ová u ženských jmen celou svou gramatickou stavbou vyžaduje

Piráti chtějí dát ženám možnost vybrat si, jestli u svého příjmení budou používat příponu -ová. Vláda v pondělí zrušení povinného přechylování neschválila. Pirátský poslanec Ondřej Profant chce změnu do matričního zákona zkusit dostat pozměňovacím návrhem. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) je přechylování pro češtinu charakteristické. Má pravdu? Server iROZHLAS.cz se zeptal jazykovědce Karla Olivy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jazykovědec Karel Oliva říká, že při odstranění přípony -ová bychom k určení rodu a pádu museli používat delší konstrukce | Zdroj: Profimedia

Co si myslíte o návrhu na zavedení možnosti, že by si ženy mohly vybrat, jestli budou používat přechylování – tedy příponu -ová?
Myslím si, že ten návrh se týká zápisu do matrik. Obecně si vybrat mohou i teď. Tam šlo o tu proceduru formálního zápisu do matriky. Myslím si, že v tomhle smyslu to není dobrý nápad.

Návrh Pirátů

Pirátská strana bude ve sněmovně navrhovat, aby se ženy mohly v budoucnu rozhodnout, zda budou používat u svého příjmení příponu -ová. Vláda v pondělí v novele o matrikách takovou alternativu odmítla.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v tiskové zprávě uvedl, že přechylování je pro češtinu charakteristické, ale je otevřený diskusi. „Podle ministerstva vnitra nejsou pro takovou změnu věcné důvody. Přechylování příjmení je charakteristickým rysem českého mluvnického systému,“ uvedl.

Osobně si vicepremiér myslí, že záleží na každém, jak se chce jmenovat. „Do budoucna jsem tedy otevřený debatě o změně zákona, která by pravidla pro přechylování rozvolnila,“ dodal.

Zákon o matrikách v současné době připouští nepřechylování v odůvodněných případech. Především pokud žena žije v zahraničí, je provdána za cizince, případně pokud se hlásí k jiné než české národnosti.

Zdroj: ČTK

Proč?
Jednak proto, že čeština to -ová celým svým ustrojením, svou gramatickou stavbou, tím, jak na to spoléhá při stavbě věty, vyžaduje. Pak proto, že chápu, že podle nějakých teorií je asi 62 různých pohlaví, ale přece jen bych zůstal u těch tradičních dvou, a tady je jasně vymezeno zněním jména, že jde o ženu, což kdyby se realizovalo, tak by to mohlo vést  při komunikačních situacích k trapným nedorozuměním.

Takže souhlasíte s výrokem vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), který proti návrhu argumentoval slovy: „Přechylování příjmení je charakteristickým rysem českého mluvnického systému“?
Ano, zcela s ním souhlasím. Pan vicepremiér buďto to ví sám, nebo má dobré poradce, což je znakem dobrého politika – to není vůbec kritika – a to je vždycky dobře.

Kdy a jak vzniklo přechylování?
Přechylování je známé už od středověku, od té doby, co známe češtinu, co můžeme z nějakých pramenů soudit podobu češtiny. Dokonce bylo přechylování více, protože se rozlišovalo mezi ženami vdanými a nevdanými. Takže kdyby byl třeba někdo Novák, tak jeho manželka byla už tehdy Nováková, ale jeho dcera byla Novákova. Čili u dcery jako by fungovalo přivlastňování, zatímco zcela evidentně u toho Nováková se o žádné přivlastňování nejedná.

Jaké jazyky používají stejný systém přechylování jako čeština?
Úplně stejný systém používá asi jenom slovenština, ale velmi podobný systém, to znamená systém, kde je přechylování nebo kde se tohle vyznačuje, mají skoro všechny slovanské jazyky. Polština to má půl na půl, tam je to velmi libovolné, myslím, že slovinština to nemá vůbec, a možná ještě další jazyky bývalé Jugoslávie, úplně všechny neznám. Ale oni potom mají problémy, musejí ženskost vyjadřovat jinými opisnými způsoby a myslím, že je to špatně, že jsme na tom lépe, my jsme na to „vyzráli“. Nemusíme říkat paní Nováková, jako říkají třeba Poláci nebo Slovinci. My řekneme Nováková, čili fungujeme v ekonomičtějším režimu.

Velmi problematické výrazy

Dejme tomu, že by návrh Pirátů prošel. Jak by se potom skloňovala ženská jména bez přípony -ová?
Tak, jak jsem to říkal. To znamená, muselo by se do věty zamontovat něco, kde by se to skloňování a rod vyjádřily. To znamená, říkalo by se třeba paní Novák, s paní Novák, nebo ministryně Peak, s ministryní Peak, rotmistryně Vonásek a tak dále. Čili musely by se tvořit celé víceslovné konstrukce tak, aby se na jiných slovech toho celého výrazu vyjádřil pád, rod. Pak by se to mohlo udělat, ale mělo by to tu nevýhodu, že bychom museli používat delší konstrukce. Bylo by to z hlediska ekonomie jazyka méně ekonomické.

Pohledný Růžička, kudrnatý Kučera či minišlechtic Zeman. Víte, od kdy máme v Čechách příjmení?

Číst článek

Stejným způsobem by se to tedy asi muselo řešit i u příjmení, která končí na samohlásku.
Myslím, že jsme ještě nezabrousili do příjmení, která mají tvar přídavného jména. Tam myslím Eliška Kaplicky už razí cestu k úplným, abych to řekl slušně, velmi problematickým výrazům, protože u těchto příjmení, která mají formu přídavného jména, tam je to ještě jasnější. Když by se vaše paní jmenovala Helena Jadrný, tak to by opravdu bylo velmi zvláštní. Myslím si, že tam je to přechylování ještě více potřeba než u příjmení běžných.

V rozhlase často bojujeme s přechylováním cizích ženských jmen, kdy v některých případech není to přechylování nejšťastnější – Ariana Grandeová a podobně. Nebylo by lepší kodifikovat možnost nepřechylovat cizí jména?
Myslím si, že úplně kodifikovat, natvrdo říct, že se to rovnou přechylovat nesmí, to by bylo přehnané. To je věc zvyku, nebude se říkat Angelina Jolieová, protože už jsme si zvykli. Ale všimněte si, že vy jste řekl Ariana Grande, já jsem řekl Angelina Jolie, takže tam vždycky zůstává to křestní jméno, které se skloňuje. A protože tam tu pádovou koncovku připneme – s Arianou, s Angelinou – tak přesně tohle je ten moment, kdy se pak velmi často používá křestní jméno jako opěra pro pádovou koncovku a pro vyjádření rodu. Čili v těchto případech je to běžné, ale musíme zase v té větě něco najít. Předtím jsem navrhoval to paní, ale samozřejmě to nemusí být paní, může to být třeba ministryně nebo také vhodné křestní jméno, ke kterému tu koncovku připneme.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme