Češi se učí třídit žárovky a zářivky. Loni jich odevzdali téměř 770 tun

Na sběrná místa Češi v loňském roce přinesli skoro 770 tun žárovek nebo zářivek. Nejaktivnější byli v Horní Ředici na Pardubicku, kde v přepočtu na obyvatele vytřídil každý 2,5 kilogramu. Česko přesto obecně ve sběru světelných zdrojů zaostává, 60 procent z nich končí ve směsném odpadu, tedy na skládkách. Toxická rtuť se tak může dostat i do studen.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žárovky | Foto: Tomáš Adamec

„Nestojíme si tak špatně, pokud to srovnáváme se státy postkomunistickými nebo s východní Evropou, nicméně stále máme co dělat, abychom dohnali západní svět, severské země,“ říká Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp.

Žárovky se na rozdíl od skleněných lahví odevzdávají do speciálních nádob, které jsou na úřadech, u prodejců elektroniky nebo ve sběrných dvorech.

Ten je i v obci Krabčice na Litoměřicku, kde loni každý vytřídil v průměru půl kila žárovek. Místní jsou tak v přepočtu na osobu druzí nejúspěšnější v republice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Češi loni vytřídili skoro 770 tun žárovek a zářivek. Rtuť v nich obsažená by mohla znečistit vodu o objemu téměř dvou nádrží Lipno

Žárovky vybírá třeba také obecně prospěšná společnost Ekolamp. Přiznává, že rozhodnutí třídit často ovlivňuje vzdálenost sběrného místa. Češi jsou prý ochotni ujít maximálně 1200 metrů.

Po odevzdání se žárovky recyklují. „Rozeberou se, jednotlivé materiály se oddělí a potom jsou využívány podle toho, o jaký materiál se jedná. Kovy jdou do kovovýroby, sklo se využívá jako různý plnící materiál při stavebních činnostech a podobně a rtuť jde potom do chemického průmyslu,“ přibližuje Adamcová.

Ze všech žárovek vybraných v republice se jen loni podařilo získat 26 kilogramů toxické rtuti. V přírodě by takové množství mohlo způsobit katastrofu.

„26 kilogramů rtuti by v podstatě mohlo poškodit nebo znečistit vodu o objemu téměř dvou nádrží Lipno, případně 82 Máchových jezer,“ upozorňuje Adamcová.

Pokutu loni dostalo 3000 firem

Podle odhadů společnosti Ekolamp přesto v běžném koši skončilo 60 procent všech použitých žárovek. Rtuť je tak na skládkách.

„Kromě toho, že v krajině může ležet desítky a možná i stovky let, tak nebezpečné součásti se mohou kromě toho, že kontaminují půdu, dostat až do podzemních vod a následně způsobit kontaminaci studen nebo zdrojů pro výrobu pitné vody,“ varuje ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart.

Obyvatelé Krabčic na Litoměřicku jsou v třídění žárovek druzí nejúspěšnější v republice | Foto: Veronika Hlaváčová

„Je důležité si uvědomit, že zářivky a svítící – ať už jsou to halogenové nebo jakékoliv úsporné – zdroje nepatří do koše. Měli bychom nalézt místa, například v supermarketech nebo v hobbymarketech, kde v krabicích můžeme žárovky bezplatně odevzdat,“ dodává.

Firmy na rozdíl od domácností třídit musejí, je pro ně totiž závazný zákon o odpadech. „Žárovka nebo úsporná žárovka nebo halogenová trubice je považována za potenciální nebezpečný odpad. Nejvyšší možná udělitelná sankce z pohledu zákona o odpadech, váže se to především k nelegálnímu nakládání s nebezpečnými odpady, je až do výše 50 milionů korun,“ vysvětluje Manhart.

Loni dostalo od České inspekce životního prostředí v souvislosti s porušením zákona o odpadech pokutu 3000 firem. Zaplatily celkem 150 milionů korun.

Zářivky - recyklace | Foto: Český rozhlas

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme