Havel bránil spravedlnosti, vyčítají poslanci
Poprvé v téměř desetileté historii České republiky vyjádřila Poslanecká sněmovna nespokojenost s prací prezidenta Václava Havla. Nepřímo mu totiž vytkla, že způsobil průtahy při prošetřování smrti rakouského státního občana Štefana Kollmanna, kterého měl v roce 1951 zastřelit v prostoru československé státní hranice Folmava-Dieberg tehdejší pracovník bezpečnostních složek Oldřich Kvapil.
Na návrh místopředsedy sněmovny a ODS Ivana Langera zákonodárci nesouhlasili s odpovědí ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše na poslancovu interpelaci, která se průtahů šetření tohoto případu týkala.
Podle Langera není nesouhlas sněmovny kritikou Bureše a soudů, ale výrazem nespokojenosti s počínáním Havla, které Langer označil za skandální. "Kdy je paradoxně nejvyšším ústavním činitelem České republiky, tedy prezidentem republiky bráněno ve výkonu spravedlnosti. Já nechci přímo říct, že prezident brání vydání vraha do rukou spravedlnosti, ale možná by se to takto dalo interpretovat," uvedl před poslanci Langer.
Zdlouhavé prošetřování zdůvodňuje Hrad mimořádnou složitostí případu. Mluvčí prezidenta Ladislav Špaček poukazuje na to, že prezidentská kancelář dostává ročně čtyři a půl tisíce žádostí o milost. Délka jejich přezkoumávání závisí na tom, jak je kauza složitá - a případ více než 50 let staré smrti rakouského občana je podle Špačka výjimečný.
"Zdaleka nejde o tak jednoduchou věc, jak ji sněmovně představil místopředseda Langer. My jsme povinni přezkoumat základní fakta, o které se žádost o milost opírá, a tady existují tři verze případu. Svědkové již nežijí a žádost o milost měla humanitární opodstatnění i vlivné přímluvce," řekl Špaček.
