‚Ministerstvo nenašlo způsob, jak sekvenování zaplatit.‘ Peníze na odhalování mutací může poslat EU

Česko se musí připravit na návrat lidí z dovolených. Důvodem je hrozící rozšíření nakažlivějších mutací koronaviru - například varianty delta, dříve označované jako indická. S odhalováním pomáhá sekvenování, ministerstvo zdravotnictví ale nevyužívá všechny dostupné laboratoře. Ačkoliv resort na sekvenování vyčlenil desítky milionů korun, podle mluvčí nejdou použít na financování nestátních subjektů. Pomoci by mohly peníze z Evropské unie.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Antigenní testování

Mutace koronaviru je možné sledovat díky sekvenování (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ministerstvo zdravotnictví v čele s Adamem Vojtěchem (za ANO) se připravuje na návraty Čechů z dovolených v místech, kde hrozí nákaza mutacemi koronaviru, které se rychleji šíří.

Od července tak například zdravotní pojišťovny budou hradit více peněz za takzvané diskriminační PCR testy, které mají známé mutace odhalit.

Dalším způsobem, jak mutace zjistit, je sekvenování. To je podle expertů pro odhalování nebezpečných mutací koronaviru klíčové, protože dává možnost připravit se.

A například viroložka a členka mezioborové skupiny MeSES Ruth Tachezy tvrdí, že pokud by Česko včas sekvenovalo, mohlo začátkem roku zabránit šíření britské varianty koronaviru a situace by nebyla tak katastrofální.

‚Považujeme to za důležité‘

Některé odborné laboratoře ale narazily. Ministerstvo totiž nechce financovat ty, které pod něj přímo nespadají. Jedním z nich je výzkumné centrum Biocev Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Respirátory v hromadné dopravě a vnitřních prostorech zůstanou dál povinné, rozhodl Vojtěch

Číst článek

„Vytvořili jsme spontánně aktivitu pracovišť, která byla schopna sekvenovat. A čekali jsme, jak to bude ze strany státu s financemi. Dlouho jsme nevěděli, jak to bude. Nakonec (stát) řekl, že je schopen to vyplatit institucím přímo řízeným státem,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz Tachezy.

Jen za materiál centrum podle ní zaplatilo 800 tisíc korun, vše financovalo ze soukromých zdrojů.

„Doufali jsme, že nám to zpětně aspoň částečně zaplatí, ale to se zatím nestalo. Ministerstvo zdravotnictví dosud nenašlo způsob, jak nám to zaplatit,“ říká viroložka.

„Ministerstvo školství dokonce radilo ministerstvu zdravotnictví, jak to udělat, aby nám peníze vyplatili. Ministerstvo zdravotnictví to ale nereflektovalo,“ pokračuje.

Delta v Česku

Česko dosud eviduje 96 případů mutace delta, neboli indické. K pátku minulého týdne laboratoře evidovaly 30 případů této nakažlivější varianty. Případy se navíc zjišťují se zpožděním. V Libereckém kraji má Státní zdravotní ústav podezření na komunitní šíření. Podle libereckého krajského hygienika Vladimíra Valenty je důvodem to, že jako jediní v zemi už řadu týdnů provádí diskriminační PCR u všech pozitivních vzorků.

Peníze kromě Biocevu nedostaly ani liberecká krajská nemocnice či Univerzita Palackého, která na sekvenování spolupracuje s Fakultní nemocnicí Olomouc.

„Rozhodli jsme se to dělat, protože to považujeme za klíčové a důležité. Většinu platí nemocnice, něco málo univerzita,“ popisuje Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny na tamní lékařské fakultě.

Biocev přestal sekvenovat začátkem června, liberecká nemocnice pozitivní vzorky díky pomoci kraje prověřuje dál.

„Měli jsme být původně součástí sítě, která bude sekvenovat a bude za to dostávat úhrady, poté jsme z toho ale vypadli. Dlouhou dobu jsme byli ve vakuu, teď sekvenujeme a hradí to Liberecký kraj,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Václav Řičář.

Investici kvůli sekvenování vyčíslil na pět milionů korun, které nemocnice hradila z vlastních prostředků.

‚Tyto finance nelze použít‘

Sekvenacím se nyní v každém kraji Česka věnuje jedno centrum - laboratoř v některé z příspěvkových organizací státu. Ministerstvo zdravotnictví pro své laboratoře vyčlenilo 80 milionů korun.

Proč neproplácí sekvenování všem? „Příspěvkové organizace státu jsou financovány napřímo skrze příslušné resorty ze státního rozpočtu. Tyto finance nelze použít na financování nestátních subjektů,“ tvrdí mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Pokud by se epidemická situace v Česku zhoršila, ministerstvo by způsob zřejmě našlo. „Se zapojením nestátních subjektů do sítě ministerstvo zdravotnictví počítá v případě potřeby kapacity navýšit,“ dodává mluvčí.

Unijní peníze

Peníze na sekvenování by místo ministerstva zdravotnictví mohla poskytnout Evropská unie. Státní zdravotní ústav má žádat o grant, ze kterého by se mohlo financovat i prověřování vzorků covidu.

„Ministerstvo zdravotnictví dosud nenašlo způsob, jak nám to zaplatit,“ říká k sekvenování vzorků covidu viroložka Ruth Tachezy z výzkumného centra Biocev | Foto: Petr Topič / MAFRA / Profimedia | Zdroj: MAFRA / Profimedia

„Aby ti, kteří prokázali, že umí sekvenovat, ale nedostali se ke státnímu financování, dostali peníze od Evropy,“ říká pro iROZHLAS.cz Michal Kolář z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Žádost o evropské peníze musí být hotová do 12. července. „Uvidíme, jak se to povede napsat. Bude záležet, jak se se všemi partnery dohodneme. Hlavní slovo bude mít Státní zdravotní ústav,“ vysvětluje Vladimír Hampl z Biocevu, který se na sepsání žádosti podílí.

Méně sekvenování

Česko na přelomu května a června začalo podle Koláře sekvenovat méně než dřív, kdy se prověřovalo zhruba 200 až 300 vzorků týdně. Důvody jsou podle něj dva. „Snížila se incidence viru a právě laboratoře, které sekvenovaly nejvíce - například Biocev nebo některé nemocnice - se koncem května dozvěděly, že nebudou dostávat od státu peníze,“ přibližuje.

Konvalinka: Mohou se objevit mutace, které naše krásné rozvolňování zvrátí. A my nesekvenujeme

Číst článek

Pokud by to bylo potřeba, mohlo by se vyšetřit kolem 4500 vzorků. „Kapacita je za současné epidemické situace dostatečná,“ ujišťuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpanyová.

Malé množství ale před časem kritizoval biochemik Jan Konvalinka. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus to označil za nebezpečné.

Větší kapacita teď podle Tachezy možná není potřeba, to se ale může změnit. „Vycházejí z toho, že teď nepotřebují tolik sekvenovat. Co se stane, když budou potřebovat sekvenovat víc, mi není jasné. Zda jsou místa schopná výrazně navýšit kapacitu?“ přemýšlí.

Mluvčí Vojtěchova resortu k tomu ale dodává: „Aktuální kapacitu kontinuálně vyhodnocujeme, a pokud by se zhoršila epidemická situace, počty případů by začaly růst, jsme připraveni okamžitě reagovat a navýšit sekvenační kapacity v rámci celé republiky.

Respirátory v hromadné dopravě a vnitřních prostorech zůstanou dál povinné, rozhodl Vojtěch

Číst článek

Důležité pak podle Tachezy bude zaměřit se právě na lidi vracející se z dovolených. „Určitě bychom měli sekvenovat pozitivní vzorky, jak doporučujeme se skupinou MeSES, které zachytíme na importech - ať už Čechů, kteří se vrací z dovolených, nebo cizinců přijíždějících do Česka,“ upozorňuje.

Problémem kromě kapacit může být i dosavadní fungování celého systému sekvenování.

„Největším úskalím monitoringu variant SARS-CoV-2 zůstává nedostatečný počet osekvenovaných vzorků z české populace, jejich nesystematický sběr a chybějící metadata (datum a místo odběru, pacientův zdravotní stav, jeho věk, pohlaví, prodělání nemoci COVID-19 a vakcinace),“ píší ve své zprávě ze začátku června odborníci z iniciativy COG-CZ.

Systém sekvenování v Česku se má od 1. července změnit. „Od začátku července by měla ohledně sekvenování začít fungovat národní strategie,“ uzavírá molekulární genetik Jan Pačes.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme