Soud v Břeclavi odmítl nároky Lichtenštejnů na nemovitý majetek na jižní Moravě
Nadace knížete z Lichtenštejna u soudu v Břeclavi neuspěla se žalobou na státní instituce. Žádala vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát, a náhradu škody. Šlo například o lednický či valtický zámek. Okresní soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Žalující strana má protistranám uhradit náklady řízení. Rozhodnutí není pravomocné, strany se proti němu mohou odvolat. Nadace odvolání avizovala.
Podle soudkyně Hany Dobišarové se k Benešovým dekretům mnohokrát vyjádřil Ústavní soud i Nejvyšší soud, ve věci byla podle ní vydána už řada rozhodnutí. Uvedla, že místní soud se nemohl zabývat konfiskačním procesem, ke kterému směřovaly některé důkazy nadace, a některé důkazy z toho důvodu ani neprovedl. Uvedla, že místnímu soudu nepřísluší zkoumat závěry Ústavního soudu.
Nelze obcházet restituční zákony, vzkázal Ústavní soud Lichtenštejnům
Číst článek
Nadace podala žaloby k 26 českým okresním soudům na konci roku 2018, břeclavský soud je jedním z nich. Nadace v žalobách poukazuje na to, že poslední držitel rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu.
Konfiskace majetku tak podle nadace byla nezákonná. Lichtenštejnský kníže František Josef II. se ale podle tehdejšího správního orgánu přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.
U soudu v Břeclavi šlo také o 10 000 hektarů lesů a půdy. Mezi 14 státními institucemi, jež u břeclavského soudu žalobě čelily, byly Lesy České republiky, Národní památkový ústav, Povodí Moravy, Státní pozemkový úřad či Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
‚Řízení neskončí‘
Právník nadace Aleš Linhart takové rozhodnutí soudu očekával. „Z našeho pohledu ten rozsudek překvapivý není, on už tomu nasvědčoval i průběh řízení, které tady bylo ve středu, kde bylo evidentní, že soud se nechce zabývat našimi důkazy. Kdyby je provedl, směřoval by k jinému výsledku. Samozřejmě víme, že na této úrovni to řízení neskončí, samozřejmě půjdeme dál, půjdeme do odvolacího soudu, a případně půjdeme i na další stupně soudní soustavy,“ uvedl Linhart. Zopakoval, že dekret dopadal jen na Němce a že František Josef II. německou národnost nikdy neměl.
Lichtenštejnsko se kvůli sporu o pozemky s Českem obrátí na Evropský soud pro lidská práva
Číst článek
Právník Národního památkového ústavu Jakub Vaněk rozhodnutí soudu přivítal. „Vítáme výrok zdejšího soudu v Břeclavi a ztotožňujeme se s ním. Výrok považujeme v souladu s konstantní judikaturou soudů včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu,“ uvedl Vaněk.
Nadace v minulosti neuspěla u Ústavního soudu ve sporu s Českou republikou o les u středočeských Říčan. Následně ohledně sporu podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě v českých zemích, zejména na Moravě. Vlastnili rozsáhlé majetky včetně dnešního Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale Lichtenštejnové přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce a zbylý majetek jim stát zkonfiskoval po druhé světové válce.