Poslanci po letech diskuzí schválili nový občanský zákoník

Poslanci schválili nový občanský zákoník, který má nahradit mnohokrát novelizovanou normu z roku 1964. Rozsáhlý kodex, který nově upravuje tři základní okruhy - rodinu, vlastnictví a smlouvy, má platit od roku 2014. Předloha, která obsahuje víc než 3000 paragrafů, přečkala návrhy KSČM na zamítnutí a na vrácení do druhého čtení. Teď ji posoudí Senát.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Pospíšil, briefing k pověření Stanislava Mečla dočasným vedením Vrchního státního zastupitelství

Jiří Pospíšil, briefing k pověření Stanislava Mečla dočasným vedením Vrchního státního zastupitelství | Foto: Filip Jandourek

Poslanci se museli vypořádat s velkým množstvím pozměňovacích návrhů, které přišly z ústavněprávního výboru sněmovny, nebo je ve druhém čtení podávali poslanci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozpravu k novému občanskému zákoníku sledovala parlamentní zpravodajka Českého rozhlasu Milada Richterová

Pokud zákon projde senátem a podepíše ho prezident, umožní úplný rozchod s právem z doby komunismu. To také při sněmovní debatě zdůrazňoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS:

„Chceme-li nový občanský zákoník, a já jsem přesvědčen, že pro budování právního státu je to nezbytné, pak čím dříve takový zákon přijmeme, tím bude diskontinuita a transakční náklady menší.“

Čtěte také: Nový občanský zákoník přinese od roku 2014 revoluční změny

Komunisté několikrát navrhovali zákoník jako celek zamítnout, ale neuspěli. Například místopředseda ústavně právního výboru za KSČM Stanislav Grospič mimo jiné vládě ostře vytkl, že při jednáních o podobě kodexu ani v tomto sněmovním výboru nebyly akceptovány a zapracovány připomínky opozice ani odborné veřejnosti:

„Ta rozprava, která byla vedena velice korektně, měla jeden závažný podtext – jakékoliv připomínky opozice, ale i odborné veřejnosti, v podstatě nebyly zapracovávány a bylo setrváváno pouze na tom, že občanský zákoník musí být zpracován pouze tak, jak je zpracován a navržen. Je to samozřejmě dílo velice namáhavé a úctyhodné, přes všechny nedostatky. Tvrdě a negativně dopadne nejen do justice, veřejné správy, ale především na občany. Proč je tam kladen takový důraz na věci, jako je dědické právo? Protože po 20 letech transformace nyní vládnoucí elita v této společnosti cítí, že si potřebuje toto právo kodifikovat. Ale zájem občana je upozaděn.“

I na tyto výtky reagoval předkladatel nového občanského zákoníku Jiří Pospíšil ve sněmovně odmítavě.

ČSSD má výhrady

I většina sociálních demokratů měla k vládní předloze určité výhrady. Nakonec ji aktivně podpořili jen dva z jejich klubu. Podle některých poslanců z ČSSD bude zákon nesrozumitelný a lidé se dostanou do složitých situací třeba v otázce dědictví.

Problémy může, jak se obává například Jeroným Tejc, v budoucnosti způsobit už jen samotný výklad nového občanského zákoníku.

Místopředseda ústavně právního výboru sněmovny Stanislav Křeček z ČSSD ale v rozpravě dal částečně zapravdu ministrovi spravedlnosti. Křeček s Pospíšilem souhlasí v tom, že šlo o dlouho projednávanou nejrozsáhlejší legislativní úpravu za posledních 20 až 30 let, která se zřejmě dalších 20 let nebude měnit:

Poslanecká sněmovna 15.6.2011. | Foto: Filip Jandourek

„Už to by mělo podle mého názoru vést k opatrnosti, pokud se pokoušíme změnit jednotlivá ustanovení, protože měnit v zákoně, který má 3000 paragrafů a vnitřně provázané souvislosti, jedno slovo, je obtížné. Proto bych prosil, pokud zákon nezamítneme, abychom ho přijali v podobě, v jaké byl předložen.“

Narazí v Senátu?

Tak se také stalo a nový občanský zákoník teď ještě míří ze sněmovny do Senátu, kde má sociální demokracie většinu. Zde to ale zákon nebude mít jednoduché. Podle místopředsedy opoziční ČSSD a senátora Jiřího Dienstbiera má kodex mnoho problémů a nedodělků a předkladatelům vyčítá snahu odlišit se za každou cenu od stávající právní úpravy. V budoucnu předpovídá mnoho sporů.

„Lidé nebudou vědět, co je jejich právo a nejenom právní laici, ale ani profesionálové, advokáti, soudci nebudou jednoznačně vědět, jakým způsobem se po nějaké době ustálí výklad právních norem. U takto komplexního zákona judikatura bude vznikat možná desítky let,“ uvedl Dienstbier. On sám ho při projednávání v senátu v této podobě nepodpoří.

Senát (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Souhlasím s tím, že potřebujeme nový občanský zákoník. My se ale domníváme, že napřed měla předcházet analýza toho, co dnes funguje dobře, a toho, co není dostatečnou úpravou. Nikdo například nezpochybňuje potřebu nové úpravy dědického práva. Mělo se ale maximálně šetřit to, co funguje. Je zcela zbytečné zažitou terminologii, kterou každý zná, za každou cenu měnit. Pokud se tyto termíny budou používat, nikdo nebude vědět, o čem se mluví,“ řekl Dienstbier.

„Odborná veřejnost samozřejmě tuto odbornou diskuzi vede. Čím více se toho prochází, tím více se zjišťuje, že ve stávajícím stavu by toho nemělo zůstat mnoho,“ podotknul Marek Benda, místopředseda sněmovního ústavněprávního výboru z ODS.

Terminologii se podle Bendy lidé naučí: „Každý ví, co je to svéprávnost, každá babička na vesnici ví, co je to pacht.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O novém občanském zákoníku diskutovali na Radiožurnálu Jiří Dienstbier, senátor a místopředseda ČSSD a Marek Benda, místopředseda sněmovního ústavněprávního výboru z ODS

„Kdo ale ví, co je to právní osobnost? Zatímco každý ví, co je to způsobilost k právům,“ oponuje Dienstbier.

„Pravděpodobně lze očekávat, že by mohl Senát zákon zamítnout, nebo ho odmítnout s jediným pozměňovacím návrhem, a to je prodloužení lhůty mezi schválením a mezi dnem, kdy se všechny subjekty, na které se vztahuje mají tímto zákonem řídit. Jednak aby měl opravdu každý se s jeho obsahem seznámit, ale také proto, aby případně šlo odchytat vady, které se tam nepochybně najdou a to ne v malém množství,“ dodal Dienstbier.

„Jestli nám to Senát pokusí zamítnout, tak je přehlasujeme, jako je bohužel přehlasováváme dnes a denně ve všech reformních návrzích. Se sociální demokracií v tomto řeč není,“ uvedl Benda.

Pokud ale případné senátorské veto sněmovna přehlasuje, soudci a advokáti budou mít 2 roky na to, aby si kodex stihli nastudovat. Bude fungovat vzdělávací program, který zajistí Justiční akademie.

Viceprezident soudcovské unie Tomáš Novosad je toho názoru, že novým zákoníkem bychom se měli začít řídit později než od roku 2014:

„Pokud jde o tu lhůtu dvou let, já osobně se domnívám, že je příliš krátká vzhledem k tomu, jak je ten kodex rozsáhlý a jak je naprosto nový. Uvidíme, jak se to všechno zvládne.“

Lucie Husárová 1, Milada Richterová, Veronika Sedláčková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme