Ze slabikáře se děti učily číst už v 16. století
Školní rok končí a prvňáčci odkládají slabikáře. Děti se z nich učily číst už v 16. století. Z té doby totiž pochází první dochovaný slabikář, takzvaný Prostějovský, z roku 1547. Převratnou ale byla učebnice učitele národů Jana Amose Komenského Orbis sensualium pictus - Svět vnímatelný v obrazech. Z něho se učil jazyky i svět kolem například Johann Wolfgang Goethe.
Sbírku starých slabikářů má knihovna pražského Pedagogického muzea Jana Amose Komenského. „Tento je ještě ručně kolorovaný,“ říká Magdaléna Šustová z muzea o slabikáři z první poloviny 19. století.
jak se slabikář měnil v čase zjišťovala redaktorka Klára Bílá v knihovně pražského Pedagogického muzea Jana Amose Komenského
„Ve slabikářích z tohoto období se používaly třeba i úryvky ze Starého zákona. Vůbec to bylo hodně dělané přes náboženství. Což samozřejmě už na konci 19. století přestávalo být. I tím, jak zase zeslaboval dozor církve nad školami,“ dodává.
Ale právě malby, malíři a ilustrátoři je to hlavní, co spojuje všechny slabikáře, i když s velkými proměnami. Dlouho dobu totiž v těchto učebnicích vládlo psací písmo, až v době 1. republiky převážilo písmo tiskací.
„Na ilustracích se podíleli poměrně renomovaní umělci, jako byl třeba Mikoláš Aleš, Marie Fischerová-Kvěchová nebo třeba Adolf Kašpar,“ přibližuje Šustová.
První slabikáře byly malé
Dnes se liší i formáty knížek, které dětem pomáhají ke čtení. „První slabikáře bývaly relativně docela maličké. Pak se dlouho držely ve formátu A5 a teprve vlastně slabikář ze 70. let je relativně větší,“ vysvětluje Šustová.
V knihovně nechybí ani novější slabikáře. Patří mezi ně například slabikář, který vyšel v 90. letech a který ilustrovala Helena Zmatlíková. „A tady je jeden z těch posledních slabikářů, který ilustroval Matěj Forman,“ říká Šustová a upozorňuje, že některé nové slabikáře jsou už v měkké vazbě. „To záleží na tom, kolik do toho investují výrobci,“ dodává.
Dnešním dětem ale nic z toho nevadí: „Mně se tam líbily ty obrázky; Mně ty básničky, co byly na začátku těch povídání někdy.“