Barmská opoziční vůdkyně Su Ťij je na svobodě. Po mnoha letech

Nejznámější barmská disidentka Su Ťij je na svobodě. Před jejím domem v Rangúnu, kde byla posledních sedm let držená, na ní čekaly tisíce příznivců. Těsně předtím jejím propuštěním rozebrali vojáci zátarasy, které dům po dlouhé roky obklopovaly. Z posledních jednadvaceti let strávila Su Ťij celých patnáct roků buď za mřížemi nebo v domácím vězení.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Su Ťij po propuštění na svobodu. | Foto: ČTK/AP

Podle svědků probíhalo propuštění poměrně rychle. Su Ťij měl nejprve navštívit lékař a právník. Po odstranění zátaras se stovky jejích přívrženců rozběhly k jejímu domu. Dav vítal Su Ťij ovacemi a jásotem. Jeden z příznivců hodil barmské disidentce květinu, kterou si následně upevnila do vlasů. V davu bylo ale také množství tajných policistů, kteří si přívržence Su Ťij fotili a natáčeli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Propuštění barmské opoziční vůdkyně sleduje zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikuláš a okomentoval ho i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg

„Lidé musí pracovat v jednotě. Jedině tak můžeme dosáhnout našich cílů,“ prohlásila Su Ťij k asi k pěti tisícům příznivců, kteří na ní čekali před jejím domem. Krátce poté se sešla k prvním rozhovorům s představiteli Národní ligy pro demokracii, v jejímž čele stojí.

Přitom ještě před polednem tvrdili vojáci, že šéf vojenské junty, generál Than Šwej, dosud rozkaz k jejímu osvobození nevydal. Stále také panují obavy, že si generálové najdou nějakou záminku k tomu, aby Su Ťij i nadále drželi pod zámkem.

Propuštění Su Ťij přivítali i ostatní nositelé Nobelovy ceny míru, kteří se tento víkend sešli v japonské Hirošimě, nechybí mezi nimi někdejší jihoafrický prezident De Klerk či Dalajláma a jak z jejich řad zaznělo, už jediným laureátem Nobelovy ceny míru, který zůstává ve vězení, je letošní držitel Liou Siao-po odsouzený čínským režimem za údajné rozvracení republiky na 11 let odnětí svobody.

Přehrát

00:00 / 00:00

Propuštění Su Ťij na Radiožurnálu okomentovala Marie Peřinová, vedoucí Barmských projektů ze společnosti Člověk v tísni

Osvobození nositelky Nobelovy ceny míru přivítala i řada světových politiků a osobností včetně amerického prezidenta Baracka Obamy nebo spolkové kancléřky Angely Merkelové. Ke grantulantům se přidal i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který ale zároveň varoval před dalšími kroky barmské diktatury:

„Je to báječná zpráva. Tuto nesmírně statečnou ženu opravdu obdivujeme. Ona v izolaci nepovolila a je oporou celého svého lidu. Klíčová otázka ale je, zda je to propuštění pouze dočasné, jestli ji opravdu nechají na svobodě a jestli bude mít možnost se spojit se svou stranou a jinými lidmi.“

Obavy přetrvávají

Například někdejší jihoafrický prezident Frederic de Klerk připomněl, že se Su Ťij už takto na svobodu dostala i v minulosti, ale vojáci jí zase okamžitě zatkli. Nositelka Nobelovy ceny míru z roku 1991 totiž zůstává největší hrozbou pro totalitní režim, už předem dala navíc najevo, že se zapojí zpátky do politické činnosti.

Podle Marie Peřinové z Člověka v tísni představuje Su Ťij pro barmskou diktaturu stále velké nebezpečí: „Stále je populární a stále je schopná sjednotit opozici v akcích proti vojenské juntě, takže generálové si určitě uvědomují, že pro ně stále představuje hrozbu toho, že by v Barmě mohlo dojít i k nějakým demokratickým reformám.“

Příznivci Su Ťij čekají na její propuštění. | Foto: ČTK/AP

Před sídlem Národní ligy za demokracii, v jejímž čele právě Su Ťij stojí, se od rána opět shromažďovali její příznivci s plakáty barmské opoziční vůdkyně. První z nich přitom přicházeli už v pátek poté, co se objevily spekulace, že by mohla být propuštěna o den dříve.

Aun Schan Su Ťij:
Narodila se 19. června 1945 v Rangúnu v Barmě jako dcera generála Aun Schan. Vystudovala na Oxfordské univerzitě. Do Barmy se vrátila v roce 1988. V roce 1990 získala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, v roce 1991 Nobelovu cenu míru. Má dvě děti.

Su Ťij byla propuštěna necelý týden poté, co vojenská junta uspořádala po dvaceti letech volby, které její politické strany s přehledem vyhrály. Světové společenství i opozice v Barmě ale označuje volby za zmanipulované. Národní liga pro demokracii Su Ťij se voleb nesměla účastnit.

Pozorovatelé také tvrdí, že když byla v srpnu 2009 shledána vinnou, že porušila pravidla domácího vězení, jednalo se o zinscenované obvinění právě kvůli tomu, aby Su Ťij nemohla nijak ovlivnit letošní volby. Podle obvinění měla ve svém domě dovolit zůstat dvě noci Američanovi Johnu Yettawovi, který k ní přeplaval přes jezero.


Zvětšit mapu

Robert Mikoláš, Ondřej Himmer, Lenka Rafaelová, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme