Barmská opoziční vůdkyně Su Ťij je na svobodě. Po mnoha letech
Nejznámější barmská disidentka Su Ťij je na svobodě. Před jejím domem v Rangúnu, kde byla posledních sedm let držená, na ní čekaly tisíce příznivců. Těsně předtím jejím propuštěním rozebrali vojáci zátarasy, které dům po dlouhé roky obklopovaly. Z posledních jednadvaceti let strávila Su Ťij celých patnáct roků buď za mřížemi nebo v domácím vězení.
Podle svědků probíhalo propuštění poměrně rychle. Su Ťij měl nejprve navštívit lékař a právník. Po odstranění zátaras se stovky jejích přívrženců rozběhly k jejímu domu. Dav vítal Su Ťij ovacemi a jásotem. Jeden z příznivců hodil barmské disidentce květinu, kterou si následně upevnila do vlasů. V davu bylo ale také množství tajných policistů, kteří si přívržence Su Ťij fotili a natáčeli.
Propuštění barmské opoziční vůdkyně sleduje zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikuláš a okomentoval ho i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg
„Lidé musí pracovat v jednotě. Jedině tak můžeme dosáhnout našich cílů,“ prohlásila Su Ťij k asi k pěti tisícům příznivců, kteří na ní čekali před jejím domem. Krátce poté se sešla k prvním rozhovorům s představiteli Národní ligy pro demokracii, v jejímž čele stojí.
Přitom ještě před polednem tvrdili vojáci, že šéf vojenské junty, generál Than Šwej, dosud rozkaz k jejímu osvobození nevydal. Stále také panují obavy, že si generálové najdou nějakou záminku k tomu, aby Su Ťij i nadále drželi pod zámkem.
Propuštění Su Ťij přivítali i ostatní nositelé Nobelovy ceny míru, kteří se tento víkend sešli v japonské Hirošimě, nechybí mezi nimi někdejší jihoafrický prezident De Klerk či Dalajláma a jak z jejich řad zaznělo, už jediným laureátem Nobelovy ceny míru, který zůstává ve vězení, je letošní držitel Liou Siao-po odsouzený čínským režimem za údajné rozvracení republiky na 11 let odnětí svobody.
Propuštění Su Ťij na Radiožurnálu okomentovala Marie Peřinová, vedoucí Barmských projektů ze společnosti Člověk v tísni
Osvobození nositelky Nobelovy ceny míru přivítala i řada světových politiků a osobností včetně amerického prezidenta Baracka Obamy nebo spolkové kancléřky Angely Merkelové. Ke grantulantům se přidal i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který ale zároveň varoval před dalšími kroky barmské diktatury:
„Je to báječná zpráva. Tuto nesmírně statečnou ženu opravdu obdivujeme. Ona v izolaci nepovolila a je oporou celého svého lidu. Klíčová otázka ale je, zda je to propuštění pouze dočasné, jestli ji opravdu nechají na svobodě a jestli bude mít možnost se spojit se svou stranou a jinými lidmi.“
Obavy přetrvávají
Například někdejší jihoafrický prezident Frederic de Klerk připomněl, že se Su Ťij už takto na svobodu dostala i v minulosti, ale vojáci jí zase okamžitě zatkli. Nositelka Nobelovy ceny míru z roku 1991 totiž zůstává největší hrozbou pro totalitní režim, už předem dala navíc najevo, že se zapojí zpátky do politické činnosti.
Podle Marie Peřinové z Člověka v tísni představuje Su Ťij pro barmskou diktaturu stále velké nebezpečí: „Stále je populární a stále je schopná sjednotit opozici v akcích proti vojenské juntě, takže generálové si určitě uvědomují, že pro ně stále představuje hrozbu toho, že by v Barmě mohlo dojít i k nějakým demokratickým reformám.“
Před sídlem Národní ligy za demokracii, v jejímž čele právě Su Ťij stojí, se od rána opět shromažďovali její příznivci s plakáty barmské opoziční vůdkyně. První z nich přitom přicházeli už v pátek poté, co se objevily spekulace, že by mohla být propuštěna o den dříve.
Aun Schan Su Ťij:
Narodila se 19. června 1945 v Rangúnu v Barmě jako dcera generála Aun Schan. Vystudovala na Oxfordské univerzitě. Do Barmy se vrátila v roce 1988. V roce 1990 získala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, v roce 1991 Nobelovu cenu míru. Má dvě děti.
Su Ťij byla propuštěna necelý týden poté, co vojenská junta uspořádala po dvaceti letech volby, které její politické strany s přehledem vyhrály. Světové společenství i opozice v Barmě ale označuje volby za zmanipulované. Národní liga pro demokracii Su Ťij se voleb nesměla účastnit.
Pozorovatelé také tvrdí, že když byla v srpnu 2009 shledána vinnou, že porušila pravidla domácího vězení, jednalo se o zinscenované obvinění právě kvůli tomu, aby Su Ťij nemohla nijak ovlivnit letošní volby. Podle obvinění měla ve svém domě dovolit zůstat dvě noci Američanovi Johnu Yettawovi, který k ní přeplaval přes jezero.
Zvětšit mapu