Kancelář komisaře pro rozšíření Oliho Rehna poukazuje na to, že ústava definuje Kosovo jako součást Srbska. V Kosovu ale drtivá většina obyvatel vůbec není ve volebních seznamech. Kdyby všichni byli řádně zapsaní, ústava by možná neprošla. Unie znovu opakuje, že řešení Kosovské otázky ústavě nepodléhá. Za konečný status je odpovědný vyjednavač Marti Ahtisaari.

Také OSN varovala Bělehrad, že o Kosovu, které je od roku 1999 pod správou této organizace, rozhodne mezinárodní společenství. Etničtí Albánci, kteří tvoří 90 procent obyvatel Kosova, podporují nezávislost této provincie, ale Srbsko ji považuje za neoddělitelnou historickou část země.

Ústava má i další četné nedostatky. Nedefinuje žádné kraje ani regiony, což je požadavek Evropské unie. Brusel také kritizoval některé body týkající se justice. V textu se uvádí, že Srbsko je státem Srbů a dalších občanů, což vzbudilo odpor u národnostních menšin. Jen obecně je v textu řeč o jejich právech.

Ústava ještě neplatí. V neděli 5. listopadu by ji měl třípětinovou většinou oficiálně schválit srbský parlament. Všechny strany jak nacionalisté, tak demokraté jsou vzácně zajedno, takže půjde jen o formalitu. Občanům gratulovali k ústavě všichni politici.

Neslavilo se nikde, ani v Bělehradě. Pouze Srbové v Kosovské Mitrovici ve své části města slavili s vlajkami v ruce a skandovali jméno Ratka Mladiče.

Opoziční Srbská liberální strana dnes oznámila, že referendum doprovázely podvody. V posledních hodinách jeho konání lidé podle ní volili několikrát a bez potřebných dokladů. Předseda ústřední volební komise Mihailo Rulič k tomu řekl, že tyto incidenty se vyskytovaly jen zřídka a že nemohly ovlivnit výsledek hlasování.

Marie Matúšů, Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít