Evropští lídři se shodli na rychlejším spuštění stálého stabilizačního fondu
Stálý Evropský stabilizační mechanismus pro země s velkými dluhy začne v eurozóně fungovat o rok dříve. Dohodli se na tom premiéři a prezidenti evropské sedmadvacítky na summitu v Bruselu. Původně se předpokládalo, že stálý fond ESM nahradí dnes používaný stabilizační systém příští rok. O dalších otázkách se jednání summitu protahuje. Politici dolaďují definitivní text mezivládní smlouvy o rozpočtové disciplíně.
Permanentní stabilizační mechanismus začne fungovat už od letošního července. Bude se tedy překrývat s dočasným záchranným fondem, ze kterého zatím čerpají pomoc Irsko a Portugalsko.
V tomto fondu už ale není původních 440 miliard eur. Na pomoc tak velkým ekonomikám jako jsou třeba Itálie nebo Španělsko by tedy nemusel stačit.
Dohromady se stálým mechanismem ESM ale bude síla záchranné sítě eurozóny větší. V Evropském stabilizačním mechanismu má být 500 miliard eur. Zatím však není jasné, kdy do něj jednotlivé státy pošlou první splátky.
Zásadním tématem stále zůstává Řecko. Němci navrhovali, aby do země přijel evropský komisař, který by mohl fakticky diktovat podobu řeckého rozpočtu. Řecko je ale zásadně proti.
„Německý návrh na faktický protektorát Unie nad Řeckem nemá samozřejmě naději na úspěch. Je to popření suverenity Řecka. Spíše je to výraz tlaku na Řeky, aby konečně začali plnit to, co plnit mají, jinak bude eurozóna radikálně reagovat. Ale situace je prostě taková, že Řekové nesnižují svůj deficit tak, jak mají. Není tak tragické, že se jim nedaří škrtat, ale horší je, že řecká vláda nedělá reformy. EU fakticky nemá možnost, jak ji donutit k opaku. Samozřejmě, nemusí Řecku půjčit, ale to nikdy neudělá, protože se bojí chaotického řeckého bankrotu,“ říká Ondřej Houska, který unijní summit sleduje.
Česko má vážné výhrady k textu mezivládní smlouvy o rozpočtové kázni
Číst článek
