Günter Schabowski: Jak padla Berlínská zeď? Díky zmatku!

Spousta důležitých dějinných okamžiků je dílem často až neuvěřitelné náhody. To platí i pro pád Berlínské zdi v noci z 9. na 10. listopadu 1989. Za to, že se tento symbol rozdělené Evropy stal během pár minut nepotřebným, může jeden nenápadný člen tehdejšího politbyra ústředního výboru východoněmeckých komunistů (SED). Jmenuje se Günter Schabowski.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Günter Schabowski na tiskové konferenci oznamuje, že občané NDR mohou okamžitě vycestovat na Západ (9.11.1989 v 18:53) | Foto: Bundesarchiv, Wikimedia Commons

Píše se 9. listopad 1989 a sál pro mezinárodní tiskové konference ve východoberlínské Mohrenstrasse praská ve švech. Günter Schabowski, jeden z mladých členů vedení strany, spoluzodpovědný za sesazení Ericha Honeckera, právě čte prohlášení o nové možnosti pro občany NDR okamžitě a bez byrokratických překážek vycestovat přes kterýkoli hraniční přechod do Spolkové republiky nebo Západního Berlína.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek a Günter Schabowski, bývalý člen politbyra ústředního výboru východoněmecké Jednotné socialistické strany SED

Zmatený a nervózní Schabowski, sám bývalý novinář, na klíčovém zasedání politbyra ústředního výboru SED chyběl. Na otázku, od kdy platí historické opatření o možnosti vycestovat, tak mylně odpověděl, že okamžitě.

„Egon Krenz mi před tiskovou konferencí podstrčil papírek se shrnutím vládního usnesení a povídá: ,Hele, teď ten zákon dokončili, podle mě je v pořádku, ale koukni se na něj ještě.' Tak jsem ho přeletěl očima a zjistil, že obsahuje všechny pro mě rozhodující prvky,“ říká bývalý funkcionář, dnes duševně i fyzicky stále svěží osmdesátník.

Znovu89

Od kdy to platí? Podle mě... okamžitě, neprodleně!

„Ten papír neobsahoval žádný časový údaj, žádné embargo. Myslel jsem si, že ministr vnitra přednesl ústřednímu výboru rozhodnutí vlády, a on to byl teprve návrh. No, ale to mi nikdo při kontaktu se mnou neřekl! Takže jsem se domníval, že to nařízení uvedu v platnost tím, že ho zveřejním,“ vysvětluje Günter Schabowski pozadí přehmatu vskutku historických rozměrů.

Protože zprávu o „otevření zdi“ odvysílaly západoněmecké televizní a rozhlasové stanice, začaly se k berlínským hraničním přechodům okamžitě hrnout tisíce obyvatel východní části města. Pohraničníci ani celníci přitom o ničem nevěděli.

„Bylo mi jasné, že každá další minuta panující nejistoty může na hranici způsobit krveprolití. Už jsem se nedostal do Bornholmer Strasse, vedoucí k hraničnímu mostu, protože byla ucpaná auty. Lidé mě poznávali a klepali mi na okénko, přitom moje tvář člena stranického vedení byla známá teprve krátkou dobu. Nakonec jsem se probojoval k jinému přechodu.“

„Když jsem vystupoval z auta, přišel ke mně civilista, samozřejmě pracovník Stasi a hlásil: ,Soudruhu Schabowski, pouštíme je teď na druhou stranu, nic zvláštního se neděje.' V tom byla krása a absurdita toho okamžiku, kdy se otevřela hranice.“

Jako jediný měl kuráž vylézt před dav

Günter Schabowski (SED), NDR | Foto: bundesarchiv.de

Někdejší východoněmecký prominent se s odstupem času domnívá, že celý systém bývalé NDR byl od počátku odsouzen k nezdaru. To podle něj souviselo s celou řadou faktorů včetně hospodářství fungujícího na principu nedostatku, což muselo zákonitě vést k nespokojenosti lidí. Günter Schabowski ale přiznává, že ještě osudného listopadového večera roku 1989 byl přesvědčeným komunistou.

„Chtěli jsme coby straničtí reformisté z téhle děsivé porážky něco vytěžit. Zprůchodněním Zdi jsme u obyvatel chtěli dosáhnout odezvy pro naše činy. 40 let se v zemi jenom žvanilo, tlachalo a nikdo naše výroky nemohl napadnout. Chtěli jsme čerpat legitimitu z toho, že proti nám lidé vyšli demonstrovat do ulic. I pro mě osobně to byl jakýsi zdroj odvahy. 4. listopadu jsem vystoupil na jednom mítinku a lidi mě vypískali. Dmul jsem se pýchou, že jsem měl tu kuráž vylézt na pódium. Chtěli jsme se obhájit před lidmi bez použití starých klišé, ale byla to pochopitelně velká iluze.“

Günter Schabowski (SED), NDR | Foto: Jiří Hošek

V lednu 1990 stranický soud vyloučil Güntera Schabowského z SED s odůvodněním, že otevřením hranic přispěl ke zruinování politického systému v NDR i samotné strany. To vedlo k tomu, že k formaci, která se v průběhu posledních let transformovala do podoby dnešní Die LINKE, ztratil s konečnou platností vztah. To ale prý nic nemění na tom, že zůstává i dnes přesvědčeným marxistou.

Zeptal jsem se ještě Güntera Schabowského, co vědělo tehdejší východoněmecké vedení o údajných plánech Sovětského svazu stáhnout do roku 1995 všechny své vojáky z NDR. V Německu se totiž podařilo najít dvacet let starý dokument Stasi naznačující, že ministerstvo státní bezpečnosti o záměru rozpustit sovětské bojové jednotky mělo informace.

„Já tedy o tom nic nevěděl. Byl jsem členem politbyra a my měli jiné představy o setrvání sovětských vojáků. Je pravda, že v roce 1989 panovaly značné názorové rozdíly mezi Moskvou a Berlínem, nebo lépe řečeno mezi Gorbačovem a Honeckerem. Nikdy ale nebyla řeč o tom, že by se Sověti z NDR úplně stáhli.“

Rozhovor s Günterem Schabowskim natočil berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek v září 2009 (vysílal Radiožurnál v seriálu „Cesty ke svobodě“).

Jiří Hošek, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme