Pád zdi se odehrál 9. listopadu, v den, jenž pro Němce má osudový a současně sporný význam. V sobotu 9. listopadu 1918 zaniklo německé císařství a cestou rudé revoluce povstala republika.
Berlínská zeď se stala symbolem rozdělené Evropy: oddělovala ostrov svobody, tzv. Západní Berlín, od zbytku okupované tzv. Německé demokratické republiky (NDR).
Před šedesáti lety, v srpnu 1961, začala stavba Berlínské zdi. Téměř třicet let byla symbolem násilného oddělení lidí stejné národnosti, často i jednotlivých rodin.
Bez polibku se před listopadem 1989 neobešly především uvítací ceremoniály mezi vysoko postavenými komunistickými funkcionáři. Vžily se pro ně termíny jako „trojitý Brežněv“ či „dvojitý Chruščov“.
Thomas Brussig se - s velkou dávkou satiry - věnuje poměrům v době znovusjednocení Německa. V rozhovoru mluvil mimo jiné o tom, jak je Německo po třiceti letech jednotné.
Washington/Londýn/Varšava||Barbora Chaloupková|Zprávy ze světa|Exkluzivně
Střední a východní Evropa by podle americké historičky měla být hrdá na vývoj po roce 1989. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz ale varuje před nacionalismem, který jen boří a nebuduje.
Steinmeier takto promluvil k desetitisícům lidí, kteří si přišli připomenout výročí 30 let od pádu komunistického režimu. Narážel tak na sílící německé rozdělení.
V Americe najdeme několik kusů Berlínské zdi. Některé jsou součástí muzeí či univerzitních budov, jiné stojí skoro nepovšimnuty. Tak jako ten na předměstí Seattlu, který patří do areálu kavárny.
Všichni během ceremoniálu, v němž zazněly i hlasy mladých lidí ze čtveřice visegrádských zemí, do mezer zdi zasunuli růže. Ve stavbě, která Berlín dělila od roku 1961, tak symbolicky udělali otvory.
„Bydlím hned u bývalé hranice, je to asi 300 metrů. Při každém přechodu ulice myslím na to, že právě tady byla čára. A to už nezmizí, budu to mít navždy uložené v hlavě,“ říká Marianne Birthlerová.
Tato železobetonová stavba měla zastavit proud emigrantů na západ a při pokusu o její překonání zemřelo nejméně 140 lidí. I když je už minulostí, v historické paměti německého národa zůstává.
Občané Německa se v sobotu 9. listopadu 1989 z přímého přenosu dozvídají, že mohou s okamžitou platností vyjet do kteréhokoli státu na světě. Trvalo
3 hodiny, než tomu někteří uvěřili.
Už v sobotu 9. listopadu to bude 30 let od pádu Berlínské zdi, symbolu rozdělení nejen Německa na Západ a Východ. Jsou Němci ale dnes už jedna země, nebo ne?
Pokusy podkopat se do východního Berlína někdy selhaly na prasklém vodovodním potrubí, jindy se o prozrazení postaral zrádce. I tak ale tunely prošlo na druhou 250 lidí.
V Berlíně k zákazu přistoupili kvůli stížnostem turistů i místních. Muži v kostýmech vojáků měli na návštěvníky nevybíravě naléhat, aby jim za společnou fotografii u kontrolního stanoviště zaplatili.
Desku odhalili někdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače o osudu uprchlíků, a jeden z nich, nynější ředitel Drážďanského symfonického orchestru Markus Rindt.
V komunistické Německé demokratické republice, kde se vyráběly, na ně zájemci museli čekat až 15 let. Po pádu komunismu ale Wartburg, stejně jako další východoněmecké firmy, nemohl konkurovat Západu.
Kancléřka se vyhýbala návštěvě Maďarska od chvíle, kdy v roce 2015 vypukla uprchlická a migrační krize a kdy byla mimo jiné v Maďarsku terčem ostré kritiky za svou vstřícnou migrační politiku.
Východoněmecký režim se roku 1989 otřásal v základech, přesto ještě pár měsíců před pádem berlínské zdi posílal lidi za útěk do vězení. Dokládá to i případ tehdy 23leté Anne Hahnové.
Závod skončil v neděli v poledne, účastníci dostali na uběhnutí přesně 30 hodin. Startovací čísla mělo dohromady na 1200 lidí. Větší část z nich se zapojila do štafety, 500 lidí startovalo samo.
Hlavní vzpomínková akce se uskutečnila v berlínské ulici Bernauer Strasse, kterou zeď před 58 lety rozdělila. Věnec zde položil berlínský primátor Michael Müller i další politici.
Úsek Berlínské zdi, který nedávno objevil amatérský historik, bude chráněnou památkou. Oznámil to v pondělí zemský úřad památkové ochrany. Zhruba 80metrový úsek má prý zvláštní historický význam.
Muž nalezl 80 metrovou část Berlínské zdi na severu města již v roce 1999. Nyní nález zveřejnil, aby zajistil, že se úřady postarají o zachování památky.
Bývalý německý kancléř Helmut Kohl zemřel ve věku 87 let německém v Ludwigshafenu. Informoval o tom deník Bild. Kohl vedl německou vládu 16 let a významně se podílel na sjednocení země.
