V bývalém hraničním pásmu v centru Berlína jsou vystaveny tisíce plakátů, zahraje také „kapela svobody“ složená ze stovek profesionálních i amatérských hudebníků.
„Dnešním mladým bych vzkázal, aby se hlavně zajímali o historii, aby četli – ne pamflety na internetu, ale odbornou literaturu. Pak se dají hůř ovlivnit všelijakejma populistama,“ říká Karel Dvořák.
Jsme svědky významné změny, která může posílit ústavní systém. Byly to volby o tom, jestli budeme mít demokracii liberální, nebo populistickou,“ míní právník a sociolog Jiří Přibáň.
Dva dny poté, co policie surově zasáhla proti studentům na Národní třídě, vzniklo v pražském Činoherním klubu Občanské fórum. To se stalo prostředníkem mezi komunistickou mocí a veřejností.
Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii i Mezinárodní den studentstva. V Praze a dalších městech se konají pietní akce, happeningy, demonstrace a koncerty.
„Od počátku roku 1989 bylo možné cestovat do zahraničí, pokud občan dostal legálně peníze ze zahraničí,“ popisuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Prokop Tomek.
Návrh Václava Havla, aby název státu zůstal stejný a pouze se vypustilo slovo „socialistická“, vzbudil nečekané reakce. Dnešním pohledem jde říct, že prezident Havel tehdy utrpěl první porážku.
Nejprve se na Albertově sešli studenti na povoleném shromáždění, aby uctili památku Jana Opletala. Večer se pak dav spontánně vydal na Národní třídu. Tam už režim proti lidem tvrdě zakročil.
Jako klíčové signatáři výzvy vytipovali tři priority změn, a to budování české značky, otevření země pro kvalifikované lidi ze zahraničí a udržitelnost budoucí ekonomiky.
Proces odstartovalo předběžné projednávání obžaloby vznesené proti Ilieskovi a dvěma dalším osobám. Předání obžaloby soudu oznámil letos v dubnu generální prokurátor Lazar po téměř třiceti letech.
41 let po nástupu k moci v únoru 1948 tak ztratili komunisti právo kontrolovat politiku státu. Udržet si alespoň nějakou moc a voliče se ale komunisti snažili i poté.
Střední a východní Evropa by podle americké historičky měla být hrdá na vývoj po roce 1989. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz ale varuje před nacionalismem, který jen boří a nebuduje.
Hlavním dějištěm oslav byla tradičně Praha. Průvody, happeningy, koncerty, proslovy a další akce ke Dni boje za svobodu a demokracii se ale konaly i v dalších městech.
Billboardy, plakátovací plochy, ale hlavně média jsou aktuálně ve fázi příprav na oslavy 30 let od sametové revoluce. Bez kritické reflexe původních událostí však slavíme současný stav naší země.
Dva týdny před pádem režimu v Československu se v polské Vratislavi sešly tisíce odpůrců komunismu na festivalu nezávislé kultury. Zorganizovala ho polská opozice.
Patří k nejznámějším britským novinářům, zabývá se bezpečnostními otázkami a Ruskem. V letech 1989 až 1990 také - jako jediný britský novinář - dlouhodobě působil v Praze a psal o revolučním dění.
Češství se od vzniku samostatného státu necitlivě chápalo jako českoslovenství. Po rozdělení státu převládal rozpačitý dojem, že Česká republika je to, co z Československa – zbylo. Co s ním?
Československý rozhlas tehdy informoval: „Lech Wałęsa řekl, že před námi je dlouhá cesta a obtížná, ale na této cestě je třeba hledat především to, co Poláky spojuje.“
V sobotu si Český rozhlas Plus společně s Václavem Bělohradským, Pavlem Žáčkem, Václavem Profantem a Jefimem Fištejnem boj proti dvěma totalitám – nacistické v roce 1939 a komunistické v roce 1989.