Němci se chystají obnovit brannou povinnost. Aby byli připraveni v případě krize

Německo chystá obnovení branné povinnosti. Počítá s tím návrh koncepce civilní obrany. Dokument, který se dostal do médií, by ve středu mohla schválit německá vláda. Na koho přesně by se měla povinnost vztahovat, zatím není jasné.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nedávná střelba v nákupním centru v Mnichově v Německu rozvířila debatu, jestli by při podobných mimořádných událostech neměly být nasazeny jednotky armády | Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, isafmedia

Němci by podle návrhu neměli chodit klasicky na vojnu, ale stát je bude moci povolat v případě nějaké krizové situace.

Třeba v době, kdy bude armáda nasazená při operaci NATO někde v zahraničí, by mohli být odvedeni, aby bránili domácí hranice.

Tito noví branci mají podle koncepce fungovat jako civilní podpora pro bojové jednotky.

Zápalky, baterky, deky a jídlo na 10 dní. Němci sestavují seznam pro případ útoku

Číst článek

Strategický dokument zároveň počítá s tím, že v případě obnovení branné povinnosti se civilní firmy budou muset zapojit do obnovy kasáren a výstavby nových, aby noví vojáci měli ubytování.

Koncepce pamatuje i na doručování povolávacích rozkazů, které se mají rychle dostat k adresátům.

I když Němci brannou povinnost v praxi zrušili s tím, že nyní nemá opodstatnění – před pěti lety vznikla plně profesionální armáda, kterou doplňují dobrovolníci sloužící za plat rok až dva – v německé ústavě je dál zakotvená a v případě nutnosti může být zákonem znovu aktivována.

To, že tak chce německá vláda takto učinit, je ovšem do jisté míry překvapení.

Ministryně obrany Ursula von der Leyenová v červnu v reakci na napětí mezi Západem a Ruskem a na teroristické útoky islámských radikálů uvedla, že nevidí důvod brannou povinnost obnovovat.

Koncepce pro současný svět

Novou koncepcí civilní obrany chce Německo reagovat na aktuální bezpečnostní hrozby.

Poslední podobnou strategii, jak by mělo obyvatelstvo reagovat na nebezpečí, totiž přijalo v roce 1989, tedy na konci studené války. O té doby se bezpečnostní situace radikálně proměnila.

Dokument tvrdí, že Německu žádné nebezpečí napadení nehrozí, nelze ho však v budoucnu vyloučit. Proto na něj chce být země připravená.

Velké debaty vyvolalo doporoučení, aby lidé doma měli pro případ živelné pohromy či napadení země zásoby jídla a pitné vody na deset dní.

To hlasitě kritizovala opozice, podle které tím vláda vyvolává atmosféru strachu. Ministerstvo vnitra kritiku odmítlo s tím, že podobné doporučení v Německu platí už roky.

Evropská armáda?

Obrana je pro Němce téma nejen na domácí scéně. Německá kancléřka Angela Merkelová o ní mluvila i při včerejším minisummitu s italským premiérem Matteem Renzim a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.

Jednali o tom, jak by se EU měla změnit a fungovat po odchodu Británie. Všichni tři státníci zdůraznili, že budoucí EU musí prohloubit spolupráci v otázkách obrany a bezpečnosti.

Ani jeden ovšem nešel tak daleko jako český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který na úvod každoroční porady velvyslanců prohlásil, že se Evropa dlouhodobě neobejde bez společné armády.

To je také jedno z témat, o němž bude chtít mluvit s Merkelovou při její čtvrteční návštěvě Prahy.

Filip Nerad, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru