NATO prý poprvé pojmenovalo své ‚červené linie‘. V nouzi by mohlo vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků
Severoatlantická aliance (NATO) poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu pojmenovala své takzvané červené linie. Tedy podmínky, za kterých by mohla zvážit vyslání vojáků na pomoc Kyjevu. S odkazem na anonymní zdroje o tom informuje italský server La Repubblica.
Už v únoru přemýšlel francouzský prezident Emmanuel Macron nahlas o tom, že by na Ukrajinu mohl poslat západní vojáky. Jenže vojska Kyjeva teď neprožívají své nejlepší chvíle, a tak se k tématu podle listu La Repubblica a jeho nejmenovaných zdrojů vrátilo samotné vedení Severoatlantické aliance.
Aliance rozhodně nezpracovává operativní úvahy, zdůrazňuje list. Jde jen o rané úvahy a krizový scénář.
NATO znepokojuje ruská aktivita v Česku a dalších zemích. ‚Ukrajinu budeme podporovat dál,‘ vzkazuje
Číst článek
Přesto je to poprvé, co Aliance podle deníku označila, byť v důvěrném a neveřejném režimu, určité červené linie, jejichž překročení by mohlo znamenat nasazení aliančních vojáků na Ukrajině.
La Repubblica zmiňuje nejméně dvě tyto linie. První se týká běloruského zásahu do války.
NATO považuje hranici mezi Ruskem a Ukrajinou za příliš dlouhou a zranitelnou a v případě prolomení fronty by se podle něj navíc otevřel koridor právě mezi Ukrajinou a Běloruskem. A Aliance nechce, aby toho Minsk využil.
Podle italského listu ale jde nejspíš o varování pro případ, že se Rusku podaří prolomit ukrajinskou obranu.
Druhá červená linie se týká Moldavska, tedy případu, kdy by na něj Rusko zaútočilo. Nato pak také zmiňuje další ruské provokace vůči Polsku nebo pobaltským republikám.
Prevence, ujišťuje list
List La Repubblica zdůrazňuje, že jde stále o preventivní rétoriku, která má odradit Rusko a dát mu najevo, že při překročení červených linií by Kreml spíš počítal ztráty než zisky.
‚Musíme postupovat rychle.‘ USA v dodávkách zbraní naráží na problémy, dorazit můžou až na konci roku
Číst článek
Zároveň ale podmínky pro naplnění severoatlantické představy o nutnosti intervence na Ukrajině nejsou nereálné.
Jak potvrdil náčelník ukrajinských ozbrojených Oleksandr Syrskyj, situace na frontě se zhoršuje, Rusové možná už tento týden dobudou na východě město Časiv Jar, což jim otevře cestu k dalšímu postupu.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Rusko soustředí u hranic s Ukrajinou oddíl zruba 50 000 vojáků, kteří mají zaútočit na Charkov.
Jaký je aktuálně postoj Běloruska, není jasné. Jeho domácí podpora je dost možná závislá i na tom, že na běloruská města nedopadají bomby tak jako na Ukrajině.
100 000 vojáků
Britský deník Financial Times píše, že britská i německá zpravodajská služba upozorňují své vlády na rostoucí riziko ruských diverzních akcí, jako jsou bombové a žhářské útoky, nebo útoky na infrastrukturu. A to na celoevropském území.
Podle amerického listu Wall Street Journal ale zároveň není pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti Rusko přímo zaútočilo na některou členskou zemi Severoatlantické aliance.
La Repubblica přesto píše o tom, že NATO by mohlo v krátkodobém horizontu mobilizovat 100 000 vojáků, jakkoliv jde o logisticky náročný úkol.
Otázkou ale je, co by tito vojáci na ukrajinské půdě přesně dělali. Zda by například dostali přidělenou konkrétní oblast k ochraně, nebo zda by přímo reagovali na ruské útoky.
