Neves versus Rousseffová. Brazílie prožívá nejtěsnější volby za poslední čtvrtstoletí
Jedna z největších zemí světa je na rozcestí – ve volbách se rozhoduje, jestli Brazílii dál povede levicová prezidentka Dilma Rousseffová, nebo Aécio Neves, který slibuje podporu podnikání a hospodářský růst.
Volby mají být podle průzkumů velmi vyrovnané, ale těm už nikdo moc nevěří. V prvním kole před třemi týdny byly dost odlišné od skutečného výsledku voleb.
Přestože statistici upozorňují, že nejde o předpověď toho, jak dopadnou volby, pro místní novináře je to až modla. Teď nejčastěji zmiňované průzkumy favorizují současnou prezidentku Dilmu, jak jí tu říkají – i když v některých byl na prvním místě naopak Aécio.
Rozhodovat ale bude hlavně obrovská masa nerozhodnutých voličů. Skoro polovina všech voličů nevolila ani jednoho z těchto dvou kandidátů – takzvaný bílý hlas pro nikoho nebo neplatný hlas vyťukalo na elektronické urně víc než 10 milionů voličů.
A společně s těmi, kteří nepřišli přes volební povinnost, to bylo dohromady skoro tolik, kolik měla Dilma Rousseffová v 1. kole. Otázkou je, zda vzájemné obviňování a strašení v kampani může právě na nerozhodnuté nějak zapůsobit.
Brazilci dnes volí mezi dosavadní prezidentkou a opozicí, která slibuje změnu
Číst článek
Pravicový Neves…
Program pravicového kandidáta Aécia Nevese je zaměřený spíše na podporu firem a podnikání. Spousta lidí mu ale předhazuje, že jde na ruku bankéřům.
Mnozí Brazilci se také bojí, že by Neves zrušil nebo omezil sociální programy, které posílily kupní sílu nejchudších vrstev, nebo že by zmrazil minimální mzdu a platy státních zaměstnanců.
Lidé příliš neslyší ani na jeho kritiku inflace, která v posledních letech posiluje – přitom právě jeho strana zkrotila obří inflaci. A nerozhodují ani korupční skandály – ty mají obě dvě strany.
… versus nudná Rousseffová
Současná prezidenta Dilma Rousseffová nikdy příliš populární nebyla. Je to spíše nudná politička, která se občas zamotá do svých projevů a která se pořád ještě veze na popularitě bývalého prezidenta.
Masové protesty, které předcházely fotbalovému mistrovství, jí však výrazněji neuškodily. Často totiž byly namířené proti těm nešvarům, za které jsou zodpovědní hlavně guvernéři.
Za vyhazováním peněz za předražené stadiony sice stála i federální vláda, na to už ale Brazilci překvapivě zapomněli.
Spousta lidí navíc nevěří, že by se v případě úspěchu protikandidáta něco z toho, na co si stěžují, zlepšilo.
Protesty nikdo z politiků ze silných stran nevyužil a celé hnutí a občanská mobilizace tak vyzněly naprázdno – podobně jako třeba „hnutí rozhořčených“ ve Španělsku před třemi lety.
Určitě ale přispělo k tomu, že kromě toho, že to jsou jedny z nejtěsnějších voleb, je také nejmenší zájem voličů za posledních víc než 20 let.
