Španělé startují vlnu referend o evropské ústavě
Španělé jako první Evropané hlasují o tzv. evropské ústavě. Vyšlou tak signál do dalších zemí, které také lidové hlasování plánují. Celkem by mělo proběhnout deset referend - v ostatních státech Evropské unie budou ústavní smlouvu ratifikovat jenom parlamenty. Očekává se, že tradičně velmi proevropští obyvatelé Pyrenejského poloostrova dají dnes ústavě jasné ano. Největší neznámou je volební účast. Na bezpečnost dohlíží v terénu více než 100 000 agentů.
Španělé a "Evropa"
O výsledku referenda pochybuje málokdo. Španělé jsou z velké části fandy Evropské unie. Proč, to naznačuje důchodce Pepe: "Tady je speciální vztah k Evropě. Zažili jsme Francovu fašistickou diktaturu. Když jsme proti ní bojovali, Evropa pro nás znamenala demokracii. A to není zase tak dávno. Víte, tady je určitý provincialismus. Politická debata tu není taková jako ve Francii nebo v Německu. Bere se to tak, že Evropa rovná se ráj, Evropa vyřeší všechny problémy."
Španělé často říkají: země se od svého vstupu do Evropské unie v roce 1986 výrazně změnila. Svědčí o tom mimo jiné následující fakta. Mezi roky 1987 a 2003 dostalo Španělsko od Evropské unie více než 85 269 milionů eur (čistý příjem). Na každé 4 z 10 kilometrů silnic a dálnic přispěly fondy EU. 170 000 mladých Španělů studovalo na zahraničních universitách díky unijnímu programu ERASMUS. 87 procent procent turistů, kteří jezdí do Španělska, je ze zemí Evropské unie.
Pozitivně se dívají na Evropskou unii i mnozí mladí Španělé - například ekonom José Maria. "Díky unii se země hodně zmodernizovala, máme euro, zkrátka udělali jsme velký pokrok. Ale pokud jde o tuhle ústavu, nevím, co si mám myslet. Nečetl jsem ji a vláda rozhodně neinformovala o ústavě dostatečně."
Neznalost
Jak José Maria dodává, kampaň byla o vykřikování ANO nebo NE, ale nikoli o samotném obsahu dokumentu. Stejný pocit má úředník Fernando a jeho žena Loli, která je v domácnosti. Ti měli už dopředu jasno: hlasovat nepůjdou. "Chci tímhle způsobem tak trochu potrestat španělské politiky. Myslím, že nejsou moc inteligentní. Strany mezi sebou jenom hloupě bojují. To nevede k ničemu. A na pořádné seriozní věci pak nemají čas." Vládnoucí socialisté José Luise Zapatera intenzivně propagovali ANO ústavě. Podle našeho ambasadora v Madridu Martina Košatky byl způsob vedení kampaně velmi emotivní. "Mnohdy můžeme mít pocit, že to není příliš konkrétní, že se spíše hraje na city lidí. Že dává rovnítko mezi ústavou a pokrokem. Protože EU je něco, co pro Španěly znamená pokrok a blahobyt."
Lidé dostávali ústavu například na fotbalových stadionech, propagovaly ji celebrity a místní média detailně informovala a přicházela s různými speciály. Čísla z průzkumu Centra pro sociologický výzkum jsou ale výmluvná: 91 procent obyvatel Španělska prohlašuje, že jejich znalost textu je nízká, velmi nízká nebo nulová. I proto mnozí nemají chuť k referendu jít.
Ratifikace v parlamentu
Dalším odrazujícím momentem je fakt, že referendum má poradní charakter. Ústavu totiž bude ratifikovat parlament- a výsledek je zřejmý, naznačuje velvyslanec Košatka. "Tady trochu padá ten model, který často bývá, že k jedné otázce se jinak vyslovuje pravice a jinak levice. Tady ve Španělsku v podstatě všechny významnější síly jsou pro ústavu. Jednak je to vládnoucí socialistická strana, jednak opoziční lidová strana, která také je pro."
Proti euroústavě je naopak například Spojená levice. K té patří i Ramon Hernandez, který se na ústavu dívá takto. "Vždycky jsme podporovali federální Evropu. Tu bráníme. Nejsme proti Evropě. Jsme proti modelu Evropy, který všechno podřizuje politice trhu, ekonomickým zájmům. Který nedává dostatečnou roli veřejnosti. A který posiluje tu technokratickou konstrukci, konstrukci elit."
Boj o účast
Zapaterův kabinet se do poslední chvíle snažil Španěly přesvědčit, aby přišli hlasovat. I tak se ale vláda obává, že velká část z téměř 35 milionů voličů zůstane doma. Propastný rozdíl mezi výraznou podporou politiků a nezájmem lidí by mohl vyvolat debatu o tom, jestli je možné vytvářet Evropu bez Evropanů. Za úspěch by kabinet považoval, kdyby byla účast aspoň 40%. Opoziční lidová strana naopak říká: pokud přijde méně než polovina voličů, je to fiasko. Právě postoj lidoveckých voličů je otázkou. Strana oficiálně ústavu podporuje. Nechce ale socialistům nijak pomáhat k výraznému úspěchu referenda. Na internetových stránkách lidovců se v diskusi k ústavě objevuje mnoho výzev dát evropské ústavě NE. V pořadí čtvrté španělské referendum skončí dnes ve 20 hodin večer.
