Státy EU potvrdily finální podobu migračního balíčku. Česko se zdrželo, Maďarsko a Polsko hlasovaly proti
Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Češi se zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko. Ve středu schválený postoj států bloku je definitivní, nová migrační a azylová pravidla už jen formálně schválí unijní ministři, konkrétně na jednání ministrů financí příští týden v úterý. Evropský parlament balíček podpořil na plenárním zasedání na začátku dubna.
Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.
V Evropském parlamentu bylo hlasování o balíčku, který tvoří deset legislativních návrhů, dramatem do poslední chvíle. Podpora pro všech deset předpisů totiž nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas.
Migrační ping-pong opanoval předvolební kampaň do europarlamentu. V Česku absurdně
Číst článek
Na středečním jednání takzvaného Coreperu II, tedy velvyslanců členských států Evropské unie, se zástupci zemí zabývali přípravou jednání ministrů na příští týden.
Postoje jednotlivých zemí ukázaly právě i to, jaké budou postoje ministrů při formálním schválení příští týden. Nečeká se tedy, že by balíček následně neprošel. Maďarsku a Polsku se nepodařilo přesvědčit další státy, aby společně vytvořily blokační menšinu. Slovensko dvě části paktu odmítlo, u zbývajících se zdrželo.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise dohodli loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se pak 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí Evropské unie.
‚První krok k efektivnímu řešení‘
Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví. České ministerstvo vnitra uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
Česko své výhrady zopakovalo i v prohlášení, které připravilo ministerstvo vnitra a které Praha prezentovala už na únorovém jednání. V dokumentu Česko odůvodňuje své hlasování a zmiňuje, že kompromisní podoba z trialogu není úplně podle představ české vlády.
„Platí, že se Česko zdrželo, v souladu s mandátem schváleným vládou,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česká republika měla vůči paktu podle vicepremiéra výhrady.„Výsledná podoba je více byrokratická a oslabuje oproti původnímu návrhu povinnou hraniční proceduru. Je to ale důležitý první krok k efektivnímu řešení nelegální migrace,“ sdělil.
Zavádí podle něj povinné detence, screening migrantů a stanovuje povinnosti členských zemí. Česko ale chce jít v ochraně evropského prostoru ještě dál a aktivně pracuje na následných krocích, uvedl.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje za nutné postupovat nad rámec migračního paktu Evropské unie a odradit nelegální migranty od toho, aby do Evropy přicházeli.
„Řešením je důslednější azylové řízení ještě před vstupem na území Evropské unie, rychlejší návraty mimo území Evropské unie, ale i další opatření, jejichž návrhy nyní připravujeme. Česká republika spoluzaložila skupinu zemí, jež chtějí nelegální migraci čelit opravdu důrazně,“ uvedl Fiala.
K migračnímu balíčku se vyjádřil i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Celé to způsobila Fialova vláda a především Vít Rakušan během českého předsednictví (v druhé polovině roku 2022), kdy to celé připravili a migranty do Evropy pozvali,“ informoval média. „Že se teď zdrželi, je ve výsledku úplně jedno, měli být proti jako celá V4,“ uvedl.
