Světové listy o irácké krizi
Naděje, že rok 2003 může být rokem spolupráce na globální obnově ekonomiky, rychle slábnou, domnívá se americký deník Washington Post. Západní představitelé mají spíš zájem hrát pro své domácí publikum než sledovat cíle prospěšné celosvětovému hospodářsví. Prezident Bush hovoří pro válku, aby posílil domácí ekonomiku, německý kancléř Schröder sleduje stejný cíl - a mluví proti válce.
Chce rozptýlit obavy o hlubokém finančním propadu Německa. Ale tisk a veřejnost jeho snahu příliš neoceňují, naopak - podle nich nese kancléř vinu na zhoršení ekonomiky i diplomatických vztahů s Washingtonem, pokračuje Washington Post.
To, co začalo jako osobní spor Bushe a Schrödera přerostlo v americko-německý problém a vyústilo v krizi důvěry ve schopnosti znovuzvoleného kancléře. Německé firmy a lobbystické skupiny si nechávají v Americe vystavit inzeráty, které vyjádřují odstup od Schröderovy politiky a zdůrazňují význam ekonomických vztahů, které obě země pojí. Některé firmy dokonce chtějí přemístit svou centrálu do ciziny, než aby riskovaly, že budou strženy německou potápějící se ekonomikou, konstatuje americký deník Washington Post.
O Německu se také zmiňuje italský deník La Repubblica, tentokrát v souvislosti s potrestáním teroristy, který měl podíl na 11.září. Z Německa, které je proti válce v Iráku, přichází nyní vůbec první soudní rozsudek proti teroristům odpovědným za 11.září. Liberální německé zákony výši trestu omezují. Rozsudek je však důležitý především na mezinárodní politické scéně. Možná vylepší vztahy Německa se Spojenými státy a s Velkou Británii, které jsou v neobyčejně těžké krizi. Na druhé straně ovšem existuje nebezpečí pomsty ze strany mocné teroristické sítě, obává se italský deník La Reppublica.
Britské noviny se věnují irácké krizi, i když redakční články jsou věnovány především plánovanému zvýšení místních daní. Například Daily Mail přináší na první stránce titulek "21 dní do války". Jeho stránkami listoval spolupracovník Radiožurnálu ve Spojeném království Milan Kocourek.
Aféra s odposlouchávánými hovory je stále horkým tématem slovenských deníků. Například podle deníku Pravda tato aféra nevypovídá jenom o špíně v pozadí politických stran. Poukazuje také na to, že se radikálně změnila doba a ke slovu nyní přicházejí nové, moderní metody politické korupce. Zveřejnění přepisů odposlouchávání je poučné. Víme, že úplatky se už nenosí přímo v taškách, že firmy se už nehlásí přímo do výběrových řízení na státní zakázky. Tento klasický model, uplatňovaný za Mečiarovy vlády, byl velice nebezpečný: bylo jasné, kdo je zločinec a kdo jeho komplic. To je dnes překonané, podotýká slovenská Pravda.
Všechno probíhá legálně. Postup je jednoduchý: Vlivná politická strana se potřebuje finančně posilnit. Nebude však vybírat úplatky - to se přece nedělá! Má přátele podnikatele, kteří přesně vědí, jak na to. Stačí zařídit, aby tendr na veřejnou zakázku vyhrála renomovaná zahraniční firma. Ta z vděčnosti podepíše obchodní kontrakty se slabšími firmami (shodou okolností v nich působí také podnikatelé naklonění vládnoucí straně).
Pak přichází vytoužená fáze distribuce výnosů - něco jde konkrétním lidem, něco pro stranu, něco bokem. A je to. Všechna ta špína přetekla přes čisté, řádně registrované firmy. Pro klasický zločin tu není prostor. Ale ani pro čest, zásady a idelály. Moderní politika jednoduše nepotřebuje tradiční kategorie dobra a zla, poznamenává slovenský deník Pravda.
Novináři z ruského deníku Novyje Izvěstija, který patří mezi média kritická vůči státní moci, pozastavili činnost redakce na protest proti odvolání generálního ředitele a šéfredaktora Igora Golembijovského. Po výměně šéfa televize NTV je to považováno za další snahu Kremlu vzít pod kontrolu média v~době blížících se parlamentních voleb. Podrobněji moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.
