Washington, New York, Oregon. K havajské žalobě na Trumpův 'odporný' dekret se připojily další státy

Poté, co Havaj jako první americký stát zažalovala nový Trumpův migrační dekret, který zakazuje vstup občanům šesti zemí do USA, podnikly ve čtvrtek proti nařízení soudní kroky i další státy. O pozastavení platnosti příkazu požádal soud stát Washington, k němuž se připojily Oregon a New York. Zatímco Havaj tvrdí, že je dekret protiústavní, Washington se zachoval podobně jako v případě předešlého dekretu zablokovaného justicí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Donald Trump podepsal nový exekutivní příkaz. Z původního seznamu zemí, jejichž občané nesměli do USA, vypadl Irák | Foto: Reuters

Právní krok proti novému Trumpovu rozhodnutí, které má být účinné od 16. března, učinil generální prokurátor Havaje u federálního soudu v Honolulu. Podání stížnosti předcházel souhlas s tímto krokem od federálního soudce Derricka Watsona, který už stanovil datum jednání na 15. března. Na něm by se mělo rozhodnout, zda bude vydáno předběžné opatření pozastavující platnost Trumpova dekretu do doby, než se o stížnosti rozhodne.

Washingtonský generální prokurátor se zase obrátil na federální soud v Seattlu, který v únoru zasáhl již do aplikace původního Trumpova dekretu. Požádal soudce Jamese Robarta, aby soudní příkaz pozastavující jeho platnost vztáhl i na dekret nový. Podle prokurátora se sice nové nařízení týká menšího počtu lidí mířících do USA - nově například pomíjí majitele platných víz či trvalých pracovních povolení - jeho princip se však nemění.

Žádný pokus omyl

"Na soud to nemůžete zkoušet metodou pokus - omyl," řekl washingtonský generální prokurátor Bob Ferguson ke snaze Trumpovy administrativy. Státy Oregon a New York podle něho požádaly Washington, který byl prvním žalujícím státem v případě předešlého dekretu, aby se k novému právnímu kroku mohly připojit.

Nový migrační dekret, který Trump podepsal 6. března, zakazuje na 90 dní vstup do Spojených států občanům šesti většinově muslimských zemí. Týká se jen žadatelů o nová víza; držitelé platných víz budou moci nadále do USA cestovat. Dekret se vztahuje na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Oproti původnímu dekretu se omezení nevztahuje na Irák.

Původní Trumpův dekret vyvolal v USA chaos a narazil na protesty právních odborníků. Nové znění Bílý dům podle expertů mnohem pečlivěji zformuloval a jeho napadení u soudu bude proto obtížnější.

V havajské stížnosti se mimo jiné uvádí, že Havaj chce chránit své občany, podnikatele a školy, stejně jako "svou svrchovanost proti nelegálním krokům prezidenta Donalda Trumpa a jeho federální vlády".

Republikáni představili náhradu Obamacare. Nesouhlasí s ní straničtí senátoři ani demokraté

Číst článek

"Havaj je v této věci specifická a vždy se chovala nediskriminačně. 20 procent jejích obyvatel se narodilo v cizině, 100 tisíc lidí tu žije bez občanství a také 20 procent pracovních sil se narodilo v zahraničí," uvedl generální prokurátor Havaje Douglas Chin.

Podle China Havajané považují Trumpův dekret založený na rozlišování národnosti za "odporný", protože si ještě dobře pamatují, jak byli Američané japonského původu za druhé světové války posíláni do internačních táborů. Jeden z nich byl i na Havajských ostrovech.

Chin též uvedl, že stát si na pomoc v této kauze najal právnickou firmu, jíž zaplatí z rozpočtu asi 150 tisícdolarů (zhruba 3,8 milionu korun).

Havaj chtěla napadnout už první Trumpův migrační dekret, ale nakonec svou žalobu odvolala, protože prezidentovo nařízení mezitím zablokovaly soudní instituce jiných amerických států.

Stát Havaj proti Trumpovu rozhodnutí argumentuje tím, že havajské univerzity budou znevýhodněny, protože budou mít problém získat studenty pro své fakulty. Havajská ekonomika rovněž utrpí poklesem turistického ruchu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme