„Ne všichni svůj osud zpracovali a je pro ně těžké poslouchat o situaci jiných. Někdy při arteterapii přijdou i slzy,“ popisuje arteterpeutka, která se účastní letního tábora.
„Jednou z priorit je zabránit rozdělování rodin, což je v konfliktech časté. U starších dětí musíme myslet i na vazby s vrstevníky, škola má klíčovou sociální funkci,“ upozorňuje Anna Knutzenová.
Polští politici řeší větší pravomoce pro používání zbraní vojáky proti migrantům. Jde o reakci na nedávnou tragickou smrt polského vojáka na hranici s Běloruskem.
Zabití devětadvacetiletého policisty, kterého smrtelně zranily rány nožem mladého afghánského přistěhovalce, spustilo v Německu antimigrantské vášně, kterých se chopila Alternativa pro Německo.
Další úspěšnou misi projektu MEDEVAC završují v Jordánsku oftalmologové z pražské Ústřední vojenské nemocnice. Stovkám pacientů hlavně z řad uprchlíků vrátili zrak.
Lidem, kteří se budou chtít na Ukrajinu vrátit z rodinných nebo zdravotních důvodů, uhradí vláda jízdenku či cestu sanitkou. Program budou zájemci moci využít jen jednou a vyjde na 5,5 milionu korun.
98 let stará Lidie Lomikovská koncem dubna odešla po svých z Doněcké oblasti, kterou okupuje ruská armáda. Několik hodin dlouhou cestu tehdy absolvovala jen v pantoflích bez vody nebo jídla.
„Předpokládá se, že materiální pomoc státy potřebovat nebudou, protože o ni zatím nejeví větší zájem. Takže z flexibilní solidarity nám zůstanou kvóty, eventuálně vyplacení se,“ myslí si Mašek.
Harris se obává, že problém s migrací do Británie se přesune z velké části do Irska. Tamní ministryně spravedlnosti tak intenzivně připravuje novou legislativu,
„Evropská unie musí posílit pomoc Libanonu. Mělo by být v jejím zájmu, aby zabránila otevření dalších migračních tras,“ říká mluvčí kyperského ministerstva zahraničí Theodoros Gotsis.
Nelegální migraci chce premiérka Giorgia Meloniová řešit prostřednictvím širší spolupráce s tranzitními zeměmi nebo se zeměmi původu migrantů. Dohody uzavřela například s Albánií nebo s Tuniskem.
Balík opatření má podle Evropské komise přinést efektivnější azylové řízení a rychlejší vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Souhlas europoslanců byl posledním nutným krokem k přijetí reformy.
Na ostrově Gavdos v zimě funguje škola, pekárna, dva minimarkety a čtyři taverny. Po většinu roku je tam jediný místní policista. „Předminulý víkend k nám přijelo 150 lidí z Libye,“ říká starostka.
Zvláštní zpravodajka v úterý Radě OSN pro lidská práva předloží zprávu o situaci v Pásmu Gazy. Podle ní existují důvody se domnívat, že na Palestincích v Pásmu Gazy „byly spáchány činy genocidy“.
Před rokem zveřejnila britská vláda plán ubytovat imigranty na vojenských základnách. Zpráva britského Národního kontrolního úřadu, ale došla k závěru, že z ekonomického pohledu se to nevyplatí.
Ve srovnání s rokem 2022 stoupl počet úmrtí o dvacet procent. Nejvíce lidí přišlo o život při snaze překonat Středozemní moře, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci.
„Údajně je nechávají nahé a berou jim všechny věci,“ cituje server Balkan Insight. A žadatelé o azyl jsou „nuceni plavat zpět do Turecka, i když na to nemají schopnosti ani sílu,“ dodává web.
Počet žadatelů o azyl v EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 1,14 milionu. S odvoláním na dnes publikovanou analýzu Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) o tom píše agentura Reuters.
Neustálé nálety, v ulicích mrtvoly. Skoro vůbec žádná voda, hlad a extrémní podmínky. U hraniční zdi s Egyptem v nevelkém městě Rafahu se tísní půl druhého milionu obyvatel.
Ruská invaze na Ukrajinu začala předloni 24. února. Podle ministerstva vnitra v Česku k začátku tohoto týdne pobývalo zhruba 383 000 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k dočasné ochraně.
Izraelské armádní zdroje řekly, že civilisty z Rafáhu přesunou na sever, který už byl vojensky obsazen. Zástupce ředitele Centra pro lidská práva pochybuje, že izraelská armáda evakuaci provede.
Téměř pět miliard korun darovali Češi na humanitární pomoc a víc než jednu miliardu na zbraně a obranné vybavení od začátku války. Radiožurnál to zjistil u nejvýznamnějších humanitárních organizací.
Prezident prohlásil, že Ukrajinci v zahraničí si budou muset vybrat, jestli jsou uprchlíci, nebo občané. Jeho manželka Olena ale uznala, že není správné přesvědčovat lidi k návratu silou.
V novém návrhu podle Kupky přibylo byrokracie. „Pro Českou republiku bylo klíčové zajistit takový pakt, který by umožnil efektivní návratovou politiku a bezpečnou ochranu vnějších hranic,“ řekl.