Málokdy se stane, aby zahraniční tisk komentoval narozeniny současného českého politika. Že se to ale děje v případě Václava Havla, překvapí asi málokoho. K sedmdesátinám bývalému českému prezidentovi gratuluje například slovenský deník SME. Evropská komise vyzve vlády členských zemí, aby se věnovaly "intenzivnímu komunikačnímu úsilí" v souvislosti s dalším rozšiřováním společenství. Co se pod tímto typicky bruselsky nesrozumitelným výrazem skrývá, se snažil rozluštit internetový server věnovaný evropským otázkám Euobserver.

8:35 5. října 2006 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Málokdy se stane, aby zahraniční tisk komentoval narozeniny současného českého politika. Že se to ale děje v případě Václava Havla, překvapí asi málokoho. K sedmdesátinám bývalému českému prezidentovi gratuluje například slovenský deník SME. Ten připomíná, jak kdysi americký prezident John Fitzgerald Kennedy rozdělil politiky na populistické a principiální. Populistický politik nadbíhá voličům a slibuje jim všechno, co jim na očích vidí, i když to nehodlá splnit. Takovým politikem je třeba na Slovensku Vladimír Mečiar, píše SME a pokračuje.

Principiální politik se naopak před občany postaví s odkrytými kartami. To je podle deníku případ Václava Havla, a to už od samého začátku jeho politické kariéry. Principiální politik je velmi vzácný úkaz, a proto má Václav Havel v tomto ohledu jen velmi málo sobě rovných partnerů, pokud vůbec nějaké. Právě proto se o něm velmi často mluví jako o fenoménu "Havel", končí své ohlédnutí za bývalým českým prezidentem deník SME.

Evropská komise vyzve vlády členských zemí, aby se věnovaly "intenzivnímu komunikačnímu úsilí" v souvislosti s dalším rozšiřováním společenství. Co se pod tímto typicky bruselsky nesrozumitelným výrazem skrývá, se snažil rozluštit internetový server věnovaný evropským otázkám Euobserver. Jeho komentář je zajímavou ukázkou toho, čím se také lidé v Bruselu zabývají.

Přijímání nových členských zemí není u obyvatel těch stávajících příliš populární. Proto daly členské země v červnu Evropské komisi za úkol, aby analyzovala, jak je na tom Unie s takzvanou "absorbční kapacitou" - schopností přijímat nové členské země, aniž by to vedlo k politickým otřesům, připomíná Euobserver.

Nyní se Komise chystá předložit členským zemím podobně šroubovaný termín a mluví o potřebě "zintenzivnění komunikačního úsilí", o které by se měly zasadit samy vlády členských zemí. Aby těch zamotaných termínů nebylo málo, šíří se prý mezi pracovníky Komise názor, že lepší než o "absorpční kapacitě", by bylo mluvit o "kapacitě funkční" - lépe to vystihuje podstatu problému, jde přece o to, aby Unie i po rozšíření mohla dál fungovat. To prý se ale nelíbí Francouzům, podle nich by vůbec nejlepší termín byl "kapacita asimilační", dodává Euobserver a není tak úplně poznat, jestli s nádechem ironie, nebo zcela vážně.

Na stránkách světových deníků se dnes objevuje i přetrvávající spor mezi Ruskem a Gruzií, vyvolaný zatčením několika ruských důstojníků v Gruzii a jejich obviněním ze špionáže. Například americké deníky se zajímají o to, jak se Gruzie vyrovná s dopravní blokádou, kterou na ní Rusko uvalilo. Gruzíni se dostali do situace, kdy musí řešit ztrátu svého největšího a nejbližšího vývozního trhu.

Gruzínské vinice zasáhl ruský mráz, hodnotí například blokádu list Washington Post. Vinice v Gruzii jsou obtěžkány hrozny a podle odborníků by letošní úroda měla být velmi dobrá. Jenže, kde se bude prodávat? Rusko zakázalo dovoz a prodej gruzínského vína, a drasticky tak zasáhlo druhé největší vývozní odvětví Gruzie, která více než 80 procent svých vín dosud vyvážela právě do Ruska, tolik Washington Post.

Marie Matúšů, Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít