Zahraniční tisk o atentátech v Alžírsku
Zahraniční deníky komentují pumové útoky v Alžírsku. Německý tisk si zase všímá návštěvy polského premiéra v Berlíně. Listy se také vracejí k možnému nástupci Vladimira Putina v křesle ruského prezidenta.
Bilance atentátů v Alžírsku je smutná, odhady sahají až k 67 obětem. K útokům se přihlásila severoafrická odbočka al-Káidy, Salafistická skupina pro kázání a boj přejmenovaná letos na Organizaci al-Káida v muslimském Maghribu. A právě před ní varuje britský deník The Times. Upozorňuje, že teroristé míří na západní symboly, jeden z útoků včera směřoval proti sídlu OSN, píše deník a dodává: "Pokud se tato organizace stane v Evropě akceschopnou, západní vlády se opět mohou stát terčem útoků."
Souhlasí s tím i francouzský Liberation. Podle něj už terorismus za posledních 20 let, během občanské války, ukázal v Alžírsku mnoho podob. Jenže včera se do hledáčku teroristů dostalo kromě alžírské vlády také celé mezinárodní společenství.
Síla alžírských explozí roztřásla dveře evropských domů, napsal k tomu italský deník La Repubblica. Protější část Středozemního moře pošpinili teroristé krví, a tak se i Evropa musí cítit ohrožena. Oba břehy jsou si blízko, a z Afriky navíc do Evropy proudí zástupy nelegálních imigrantů, píše italský list.
Německo-polské vztahy vstoupily do kvalitativně nové etapy. Na tom se po včerejší návštěvě polského premiéra Donalda Tuska v Berlíně shodují všechna německá média. Podle deníku Tagesspiegel přijel Tusk s kufříkem plným zajímavých nápadů, jak řešit společná konfliktní témata. Z komentáře vybírá zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Jiří Hošek.
Dva roky tu dvojčata Kaczyńských ječela a naříkala, rozdmýchávala staré spory a blokovala německé předsednictví EU, jak jen to šlo. Pro Německo měly varšavské šaškárny jednu velkou výhodu: člověk je nemusel brát vážně. Teď je to ale jiné. Do německo-polských vztahů se vrátil ruch. Kdo si ale myslel, že v Tuskovi přijede způsobný přitakávač, tak se velice mýlil. Na zásadní polské skepsi vůči německo-ruskému plynovodu trvá stejně, jako na odmítání účasti předsedkyně Svazu vyhnanců Eriky Steinbachové na projektu památníku poválečného vysídlení Němců.
Na rozdíl od svého předchůdce navíc Donald Tusk přichází s velice pozoruhodnými návrhy, jak obě sporná témata vyřešit. Kancléřka Angela Merkelová se musí rozhodnout, zda tyto návrhy bude brát vážně a posílí tak svého nového partnera Tuska, nebo bude ústřední témata dál řešit vysoko nad polskými hlavami. Prezident Lech Kaczyński by z toho měl zvlášť velkou radost. V úřadu setrvá až do roku 2010 a čeká jen na vhodnou příležitost, aby neoblíbenému premiérovi v zahraniční politice nastavil nohu, končí svůj komentář Tagesspiegel.
Polsko a Německo se tedy chystají na novou etapu vzájemných vztahů. Něco podobného možná čeká i Evropskou unii a Rusko - kvůli jednomu muži, Dmitriji Medveděvovi. Toho si jako nástupce vybral současný ruský prezident Vladimir Putin a Medveděv mu na oplátku nabídl funkci premiéra.
Dmitrij Medveděv těží z Putinovy popularity a má tak vítězství v březnových prezidentských volbách téměř jisté. Rakouský deník Die Presse připomíná, že Putin Medveděva v politice vytáhl nahoru a tedy že Medveděv bude pokračovat v linii současného prezidenta. Rusko proto bude i dál vést svou vlastní zahraniční politiku, která se často rozchází s tím, co by rádi viděli Evropané nebo Američané. Moskva tedy i dál bude obtížným partnerem, míní Die Presse.
Jiný rakouský deník Wiener Zeitung trochu klidní vlny kolem spekulací, co bude vlastně dál s Vladimirem Putinem. Uznává sice, že varianta Medveděv prezident, Putin premiér by všechny současné dohady vyřešila. Chybí ale jedna podstatná věc, a sice Putinovo jasné ANO, uzavírá deník v narážce na to, že se ruský prezident zatím k návrhu Medveděva nevyjádřil.
