„V Sin-ťiangu čínský režim páchá systematickou represi milionů lidí. Pokud mezinárodní společenství nakupuje zboží produkované firmami napojenými na čínský režim, tak tyto praktiky nepřímo podporuje.“
Omezení dovozu se týká produktů, na jejichž výrobě se podílelo pět čínských subjektů. Ty jsou podezřelé ze zneužívání práce lidí držených v tzv. převýchovných táborech.
Do jedné z obcí ve Ferganské oblasti v Uzbekistánu měla přijet vládní delegace. Vedení oblasti chtělo na politiky udělat dojem, a tak donutilo občany vesnice, aby zpět na bavlníky lepili chomáčky, které předtím pracně sklidili. Celkem 400 lidí proto dostalo lepidlo a zkrášlovali hlavně rostliny kolem silnice.
Obyčejné bavlněné tričko nebo džíny ničí zdraví. Ne však lidem, kteří je nosí, ale těm kteří bavlnu pěstují na nekonečných plantážích. Druhým největším pěstitelem bavlníku na světě je chudá Indie, kde pěstování prastaré plodiny přivedlo v posledních letech do hrobu hodně lidí.
Indie zakázala vývoz bavlny. Obává se totiž, že jinak nebude mít dostatek této suroviny pro své textilky. Úrodu letos poškodili škůdci a podepsaly se na ní také nemoci. Cena bavlny se ihned po oznámení zákazu skokově zvýšila o pět procent.
Ceny bavlny na burzách rostou. Na jaře poskočily dokonce o 235 procent. Její cena už od roku 2010 s menšími výkyvy stále roste. Letos bude k dispozici méně bavlny, než jsme v minulých letech byli zvyklí. Zdražování oblečení nás ale v nejbližší době nejspíš nečeká.
Bavlny je letos na světových trzích výrazně méně než v předchozích letech. Kvůli problémům s neúrodou a omezením vývozů hlavních výrobců se její cena za poslední rok zvýšila o 235 procent.
O bavlnu je ve světě velký zájem. Právě proto její cena rapidně vzrostla. Za posledních 5 let byla ve světě vyšší poptávka po bavlně, než se jí ve skutečnosti vyrobilo. Navíc v loňském roce se výrazně zvýšila poptávka ze strany Číny. Dovozy do Číny vzrostly meziročně téměř o 90 procent.
Cena bavlny se na závěr minulého týdne vyšplhala na 140leté maximum. V New Yorku se v pátek platilo za váhovou libru 1,198 dolarů, tedy zhruba 46 korun za kilogram. To je nejvíce za 140 let existence burzy a o 48 procent více, než na počátku roku. Příčinou skokového zdražení je poptávka naplno jedoucích čínských textilek i nedávné záplavy v Pákistánu a další rozmary počasí, které zničily část světové úrody.
