Podobný aprílový žert jako ten od Českého rozhlasu, vytvořila i další média. Například server iDNES informoval, že sportovkyně Martina Sáblíková se dočká své přislíbené haly.
Na začátku roku 1979 se ještě posouvaly ručičky hodin z půlnoci na jednu hodinu ranní. To bylo ale spíš anomálií. Později se ustálilo posouvání mezi druhou a třetí ráno.
I když by se mohlo stát, že na přírodu nemá formální změna času vliv, není to tak úplně pravda. Při posunu času každý půlrok skokově přibyde zvířat sražených na silnicích.
V noci na neděli začne platit letní čas. Ve 2.00 se hodiny posunou o 60 minut dopředu, noc tak bude o hodinu kratší. Změna času zpozdí několik dálkových i regionálních vlakových spojů.
Pro zrušení je třeba poslanec Josef Hájek z hnutí ANO: „Původně byla úprava z toho titulu, že byla úspora elektrické energie. A to již dnes není relevantní.“
„Rakouské předsednictví navrhlo posunutí tohoto zrušení až na rok 2021, což je věc, která by měla asi podporu ČR,“ sdělil senátorům ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).
Leckdo si jistě bude ještě pamatovat na pana Stanislava Pecku, který v 90. letech všemožně usiloval o zrušení letního času. Mimo jiné i proto, že kvůli němu musí coby pekař dříve vstávat.
Jako příklad premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil to, že „se dětem nechce chodit v létě spát, kdy je ještě po 21.00 světlo.“ Variantu doporučují i vědci, kteří se zabývají výzkumem biologických rytmů.
Portugalsko, Řecko a Británie se vyslovily proti nápadu, aby bylo povinné střídání času ukončeno. Kypr, Nizozemsko, Dánsko, Irsko či Francie prý zatím na věc nemají jednoznačný názor.
Zatímco v Evropě se schyluje ke zrušení povinného střídání času, v Japonsku možná kvůli olympijským hrám v Tokiu 2020 speciální letní čas zavedou. MOV navrhnul posunutí času o dvě hodiny.
Evropská komise předpokládá, že naposledy se v Evropské unii povinně změní středoevropský čas na letní 31. března 2019. Plyne to z jejího návrhu na konec celoevropské povinné změny času už příští rok.
Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy.
Říká se, že změna času může narušit spánek nebo obecně chod dne. Proč tomu tak je a jak z toho ven, vysvětluje pro Radiožurnál bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová.
Skupina europoslanců chce skoncovat se střídáním letního a zimního času. Energetické úspory, kvůli kterým vzniklo, už jsou podle nich minimální. Navíc tvrdí, že střídání času škodí lidskému zdraví.
V noci na neděli můžeme spát o hodinu déle. Končí totiž zimní čas a začíná pětiměsíční období, kdy pro nás bude platit čas středoevropský, nesprávně nazývaný zimní.
V noci ze soboty na neděli přejdeme na letní čas. Hodinové ručičky se ve dvě hodiny v noci posunou o hodinu dopředu. Ke střídání času se před desítkami let přistoupilo kvůli šetření elektřinou. V dnešní době jsou už ale úspory minimální. Může za to změna životního stylu i nástup úspornějších žárovek.
Vláda bude projednávat směrnici o střídání letního a zimního času na dalších pět let. Ministři za KDU-ČSL jsou ale proti. Chtějí zrušit změnu času. Podle nich k tomu už není důvod.
Europoslanci dnes budou diskutovat o tom, jestli zrušit střídání letního a zimního času. Společně se zdravotnickými odborníky a dalšími experty chtějí probrat, zda zavedená praxe má v současnosti ještě nějaké výhody. Veřejné slyšení tří výborů v Evropském parlamentu organizuje český europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL.
Brazílie zvažuje, že kvůli hrozbě výpadků elektřiny prodlouží období letního času. Podle ministra energetiky a těžby by se hodiny nepřetáčely na konci února, ale o měsíc později. Díky tomu se rozloží spotřeba. Energetici spočítali, že ve špičkách by mohla klesnout skoro o pět procent.
Egypt se vrací k letnímu času. Po revoluci v roce 2011 ho zrušila vláda Isáma Šarafa, ale zítra si Egypťané po třech letech znovu přeřídí hodiny. Země totiž trpí velkými problémy se zásobováním elektřinou a návrat k energeticky úspornému letnímu času má být podle vlády jedním z kroků ke zlepšení katastrofální situace.
Cestující se z pražského Letiště Václava Havla nyní dostanou přímými lety bez přestupování na 119 míst po celém světě. Letní letový řád jim nabízí 15 nových destinací. Nejčastější spojení s Prahou má Paříž, kam létá týdně 66 letadel. Letní letový řád platí ode dneška do konce října.
