Soud v Konakry by měl ve středu rozhodnout v případu masakru civilistů na tamním fotbalovém stadionu roku 2009. Vojáci na rozkaz tehdejšího vůdce země Moussy Dadise Camary zavraždili téměř 160 lidí.
Mezinárodním dnem památky obětí masakru se stane 11. červenec. Oficiální názvem dne bude „Mezinárodní den přemítání a připomínky genocidy ve Srebrenici roku 1995“.
Mnoho závodníků se ztratilo kvůli krupobití, mrznoucímu dešti i vichřici. Pořadatelé totiž nereagovali na varování meteorologů ohledně možného zhoršení počasí.
„Postoloprty patří k událostem, kterým souhrnně říkáme divoký odsun.Všechno to byly akty státní moci, dnes bychom řekli státního teroru či genocidy," říká historik.
Po stažení ruských vojsk loni od Kyjeva se Buča stala symbolem zvěrstev spáchaných ruskou armádou na Ukrajině. Podle ukrajinských úřadů ve městě během ruské okupace přišlo o život více než 400.
„Buča. Třicet tři dní okupace… Nikdy jim neodpustíme. Potrestáme všechny viníky,“ napsal prezident Zelenskyj na komunikační platformě Telegram. Rusko označilo všechny důkazy o masakru za podvrh.
Obžaloba tvrdí, že obžalovaní v diskusi zveřejněné na kanálu YouTube zpochybňovali to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Všichni tři muži odmítli obvinění, že popírali válečný zločin.
„Lidé se mě ptají, jestli bychom se i my dopustili masakrů,“ tvrdí Dzuro. „Že oni by to nikdy neudělali. Až vám někdo zabije manžela, znásilní dceru a zapálí dům, tak si o tom můžeme promluvit.“
„S hanbou a jednoznačně, pokorně prosím o odpuštění za zlo, kterého se tolik křesťanů dopustilo na domorodém obyvatelstvu,“ řekl papež domorodým obyvatelům.
Desítky let se o masakru, jehož obětí byli němečtí obyvatelé Slovenska, převážně ženy a děti, nesmělo mluvit. Přerovská spisovatelka Lenka Chalupová se událostem věnuje ve svém románu Kyselé třešně.
V červenci roku 1995 v bosenském městě zavraždili členové vojska Republiky srbské přes 8 tisíc muslimských mužů a chlapců. Stovky těl obětí doposud jejich pozůstalí hledají, aby je mohli pohřbít.
„Napočítal jsem 230 těl. Obávám se, že je to útok s nejvíce oběťmi z řad civilistů, jaký jsme kdy zažili,“ řekl agentuře AP obyvatel okresu Gimbi Abdul-Seid Tahir.
Od ledna do poloviny dubna zahynulo při devíti incidentech v africkém Mali až 456 civilistů. Na jejich zabití se kromě malijských sil podíleli žoldnéři takzvané Vagnerovy skupiny.
Mezi odhalenými vojáky jsou například elitní paramilitární jednotka, která se zodpovídá bývalému bodyguardovi prezidenta Putina, výsadkářský oddíl nebo čečenské jednotky.
„Těla obětí, která už byla podrobena analýzám, příbuzní pohřbili na normálních hřbitovech. Pohřbíme je s veškerou úctou všechny,“ říká Andrej, místní duchovní.
Z areálu jedné z univerzit zmizela přes šest metrů vysoká socha s názvem Bohyně demokracie, druhá vysoká škola odstranila reliéf zobrazující stejnou událost.
Sochu v noci odstranila ze svého komplexu přední hongkongská univerzita. O masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men z roku 1989 se v pevninské Číně doposud nesmí mluvit.
Emmanuel Macron jako první francouzský prezident v sobotu přiznal, že 17. října 1961 byly v Paříži spáchány zločiny, které se úřady snažily desítky let krýt. Podle jeho slov je to neomluvitelné.
Nařízení podepsal 1. září 1941 tehdejší šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Reinhard Heydrich, který se stal o necelý měsíc později také zastupujícím říšským protektorem.
Organizátoři jsou podle agentury Reuters vyšetřováni proto, že úřady je považují za zahraniční agenty. Hongkong je jediným místem v Číně, kde úřady dosud pietu za oběti z Tchien-an-men tolerovaly.
Dodnes mnozí obyvatelé Jedwabného nejsou se svou historií smíření. K památníku pogromu nevedou žádné ukazatele, nechodí se ani na každoroční připomínky událostí roku 1941.
Ozbrojenci v noci na 5. června zaútočili ve vesnici na hranici s Nigerem, postříleli civilisty a vypálili domy. Šlo v zemi o dosud největší akci radikálů hlásících se k teroristickým organizacím.