Schránka se vzorkem, kterou vypustila sonda z oběžné dráhy, dopadla do pouště v americkém Utahu. Během hodiny a půl byla převezena vrtulníkem a napojena na nepřetržitý tok dusíku.
Na Zemi se v neděli v případě úspěšného manévru vrátí schránka s prachem a horninami nasbíranými v roce 2020 na planetce Bennu. Umožní vědcům zjistit, z jakých látek se planetka skládá.
V případě úspěchu bude Japonsko pátou zemí, která dokázala přistát na Měsíci. Koncem srpna tento úspěch slavila Indie, když její sonda Čandrájan-3 přistála u jižního pólu Měsíce.
Sonda Voyager 2 má prozkoumat Sluneční soustavu a zejména Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Kontakt se ztratil v červenci. K obnově spojení došlo podle NASA dříve, než očekávali.
Sonda, která posledních pět let monitorovala počasí, nebyla navržena pro kontrolovaný návrat na Zemi, kosmické agentuře se ale podařilo použít zbývající palivo, aby Aeolus navedla do vodního hrobu.
Sonda Čandrájan-3 by měla prozkoumat neprobádaný a náročný terén v okolí jižního pólu Měsíce. Měla by tam sbírat data, provádět vědecké experimenty a zjistit více o složení povrchu Měsíce.
Cílem průzkumu bylo zjistit technický stav pohřební komory, zmapovat její obsah pro další bádání a potvrdit, že uvnitř se nachází cínový sarkofág a v něm pohřben významný šlechtic českých dějin.
Startuje mise k Jupiteru, nejsmělejší projekt Evropské kosmické agentury. Sonda Juice bude u největší planety sluneční soustavy hledat život na ledových měsících Callisto, Europy a Ganymeda.
Vědci budou asteroid po nárazu dále sledovat. „Další výsledky mise DART bychom se podle českých astronomů měli dovědět během příštího roku,“ říká objevitel Dimorphosu Petr Pravec.
„Dráhu oběhu se podařilo zkrátit o 32 minut, přitom i deset by byl ohromný úspěch. Jde o zlomový moment pro planetární obranu i celé lidstvo,“ řekl ředitel NASA Bill Nelson.
Sonda ve skutečnosti korónou proletěla již v dubnu během osmého z plánovaných 24 obletů kolem Slunce. Trvalo několik měsíců, než se data k vědcům dostala a několik dalších jejich ověření.
Vyživovací sonda je podle Urbana asi dvaceticentimetrová plastová trubička, která se zavádí endoskopicky přes stěnu břišní. Pomáhá pacientům, kteří nesní takovou dávku potravy, jakou by potřebovali.
Mise Lucy zamíří tam, kam se před ní žádný stroj ještě nedostal. Sonda bude 12 let zkoumat takzvané Trojány - tělesa, která obíhají Slunce na oběžné dráze planety Jupiter.
Podle Evropské kosmické agentury je na fotografiích severní polokoule nejmenší planety sluneční soustavy. Jeden ze snímků zachytil kráter pojmenovaný po českém skladateli Bedřichu Smetanovi.
Její cesta zpět potrvá zhruba dva roky. NASA během této doby plánuje ještě další dva podobné projekty. K jiným vesmírným tělesům zamíří letos a příští rok dvě sondy.
Sondu vynesla na oběžnou dráhu 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5. Na povrchu Měsíce přistála 1. prosince. Očekávalo se, že mise potrvá celkem asi 23 dní.
Sonda nyní zahájí návrat na Zemi. Kapsle se vzorky má podle dřívějších zpráv s pomocí padáku přistát v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem.
Sonda Hajabusa 2 odstartovala z Japonska v roce 2014 a k asteroidu Rjuga, který je vzdálen 300 milionů kilometrů od Země a jehož stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let, cestovala tři a půl roku.
Dobrou zprávou ale podle vědců je, že se podařilo nabrat nejméně 400 gramů materiálu, což je mnohem více, než v co vědci doufali. Za dobrý výsledek by považovali aspoň 60 gramů.
„Nemůžu uvěřit, že jsme to doopravdy dokázali,“ řekl po přistání sondy jeden ze členů týmu NASA, profesor Dante Lauretta z Arizonské univerzity. „Sonda udělala všechno, co měla.“
„Pokud se nic nepokazí, tak na podzim nebo na začátku zimy by měla proběhnout testovací mise označovaná jako OFT-2,“ říká v pořadu Leonardo Plus Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz.
Sonda Naděje bude kolem Marsu obíhat po elipse, vzdálená bude od povrchu planety 20–40 tisíc kilometrů. Jeden oběh by měl trvat 55 hodin a celkem takto bude obíhat jeden marťanský rok.