Moskva chystá nová opatření, která mají omezit nelegální migraci, včetně přísnější kontroly státní hranice na problémových úsecích. Rusko se tak chce poučit z uprchlické krize v Evropě.
Lidi na útěku, kteří dál a dál připlouvají na řecké ostrovy, čeká zásadní změna. Všichni migranti, kteří dneškem počínaje připlují na řecké ostrovy, budou muset zpátky do Turecka. Úřady je začnou vracet 4. dubna. V pátek se na tom s Ankarou dohodly státy Evropské unie.
Premiéři a prezidenti zemí EU a turecký premiér Ahmet Davutoglu potvrdili dohodu o vracení migrantů z řeckých ostrovů do Turecka. Plán má vstoupit v platnost již tuto neděli 20. března. Všichni migranti, kteří po tomto datu připlují z Turecka na řecké ostrovy, by měli být vráceni zpět do Turecka.
Evropská unie a Turecko budou dnes na summitu v Bruselu hledat dohodu o řešení migrační krize. Turecký premiér Ahmed Davutoglu kromě v přepočtu 160 miliard korun požaduje hlavně uvolnění nebo zrušení vízové povinnosti pro Turky a znovuotevření přístupových jednání. V Turecku ale zaznívá i ostrá kritika jednání.
Najít dohodu s Tureckem na zastavení přílivu uprchlíků do Evropy. To je hlavní cíl summitu Evropské unie, který začal v Bruselu. Evropští lídři na něm posoudí návrh Ankary, že bude přijímat z Řecka všechny nelegální migranty. Vracení do Turecka má uprchlíky odradit od cesty do Evropy. Státy unie by si na oplátku měly rozdělit tisíce syrských běženců v tureckých táborech nebo zrušit Turkům víza.
Země Evropské unie můžou vracet prakticky všechny uprchlíky i migranty, kteří připlují z Turecka do Řecka. Uvedla to Evropská komise, podle které by taková dohoda s Tureckem byla legální. Lídři zemí osmadvacítky se na plánu na zastavení migrace do Evropy chtějí s Tureckem domluvit zítra a pozítří na summitu v Bruselu.
Stovky uprchlíků i nelegálních migrantů opustily přeplněný tábor u řecko-makedonských hranic a vydaly se dále do Evropy přes řeku. Do Makedonie se tak mimo hraniční přechod Idomeni dostalo přes 1 500 lidí. Po uzavření balkánské migrační trasy v Řecku celkově zůstává přes 40 tisíc lidí. Víc než třetina z nich je právě v Idomeni.
Turecko začalo plnit dohodu o zastavení migrantů přicházejících do Evropy. Pobřežní stráže zadržely na pobřeží Egejského moře čtyři desítky převážně syrských uprchlíků, včetně dětí.
Uprchlíci a migranti už by se z Řecka neměli dostat dál do Evropy. O zavření řecké hranice jednají na mimořádném summitu v Bruselu lídři zemí Evropské unie. Zároveň se chtějí dohodnout s Tureckem na tom, aby běžence už nepouštělo do Evropy a přijalo zpět ekonomické migranty. Turecko ale na poslední chvíli přišlo s novými požadavky. Turci jsou ochotni přijímat zpět migranty, kteří z jejich území připlují na řecké ostrovy, výměnou za to ale po EU požadují víc peněz nebo rychlejší zrušení víz pro turecké občany.
S přílivem uprchlíků se každodenně snaží vypořádat i řecká metropole. Mnozí migranti žijí přímo ve městě, na náměstích vzdálených jen pár kroků od historického centra Atén. Nové využití našel také přístav Pireus.
Předseda Evropské rady Donald Tusk vyzval ekonomické migranty, aby už nepřicházeli do Evropy. Tusk dnes jednal v obou klíčových zemích, přes které do schengenského prostoru přichází většina běženců – Turecku i Řecku. Upozornil, že evropské země budou migranty, kteří podle mezinárodního práva nemají právo na azyl, důsledněji vracet.
Tisíce uprchlíků čekají, až makedonská policie otevře hranice a pustí je dál do Evropy. Makedonie ale pouští desítky, maximálně stovky lidí denně, přesvědčila se reportérka Českého rozhlasu v improvizovaném táboře u vesnice Idomeni. Mnozí nemají potřebné doklady a teď nevědí, co s nimi bude dál.
Německá kancléřka Angela Merkelová a bavorský premiér Horst Seehofer se dnes v Berlíně sešli, aby si vyříkali názory na řešení uprchlické krize. Předsedové dvou sesterských a zároveň koaličních stran se už měsíce přou o to, jak by se Německo mělo postavit k přijímání běženců. Tamní média proto současné vztahy mezi oběma politiky označují za „dobu ledovou“.
Není obvyklé, aby kancléřka Angela Merkelová chodila do německé televize na živé hodinové rozhovory tak často jako v poslední době. Podruhé za posledních pět měsíců byla jediným hostem talk show Anne Willeové německé televize ARD. Hlavní zpráva tohoto interview - Angela Merkelová svou uprchlickou politiku korigovat nebude.
Rakousko a balkánské země tlačí na Řecko kvůli nezvládání uprchlické krize. Ve Vídni se sešli ministři vnitra a zahraničí Rakouska a devíti balkánských zemí. Pozvánku na schůzku ale žádný zástupce Atén nedostal. Řecko proti tomu protestuje.
V Libyi je údajně až 200 tisíc uprchlíků, kteří se chystají s příchodem lepšího počasí vyplout do Evropy. Tvrdí to německé noviny Welt am Sonntag s odvoláním na odhady z bezpečnostních kruhů. Cesta z Libye přes Středozemní moře na italské ostrovy by se podle deníku mohla letos stát hlavní migrační trasou.
Přichází uprchlíci do Evropy za sociálními dávkami, pocházejí opravdu z válečných oblastí, nebo je to řízená invaze na starý kontinent? Nepříjemné otázky a témata, na která se v hodinách občanské výchovy ptají žáci. Reakce si učitelé zkouší na semináři, který pro ně pořádá organizace Člověk v tísni.
Turecko má jen pár týdnů na splnění dohod o migraci. Když se v půli března tok utečenců nezmírní, bude třeba vytyčit nové hranice, vyplývá to z mandátu pro premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) pro nadcházející summit EU, který dnes schválila vláda.
Kdo utíká do Evropy před válkou a potřebuje ochranu, ten ji také dostane, řekla spolková kancléřka Angela Merkelová. Uvedla to na půdě německého parlamentu s tím, že je potřeba zredukovat počty uprchlíků ve prospěch těch, kdo pomoc skutečně potřebují.
Migrační vlna se v tomto roce podle prezidenta Miloše Zemana převalí i přes Českou republiku a Slovensko. Zeman to uvedl v rozhovoru pro slovenskou televizi TA3.
V Praze je dnes mimořádný summit zemí visegrádské skupiny. Kromě zástupců Slovenska, Polska a Maďarska se ho účastní i bulharský premiér a makedonský prezident. Jak píše německý tisk, V4 prý postupuje proti zájmům kancléřky Merkelové, která chce o řešení uprchlické krize jednat zejména s Tureckem. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ovšem potvrdil i v rozhovoru pro stanici Českého rozhlasu Plus, že balkánské státy podle něj nesmějí zůstat osamocené a osmadvacítka by měla mít záložní plán, jak regulovat migraci na hranici Bulharska a Makedonie.
Řešení migrační krize dnes budou v Praze řešit země visegrádské čtyřky. Jednání se zúčastní také zástupci Makedonie a Bulharska, kterým chtějí středoevropské státy pomoct, pokud bude Řecko dál selhávat v ochraně vnějších hranic schengenského prostoru. Český premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD chce na summitu řešit také případné ohrožení zemí západního Balkánu.
Česko odmítlo výhrady Německa proti agendě dnešního mimořádného summitu visegrádské čtyřky v Praze. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD v Bruselu řekl, že Praha nemá zájem Evropskou unii rozdělovat.
Chystaný pražský summit Visegrádské skupiny věnovaný otázkám migrace přitahuje pozornost Německa. Česká diplomacie ale popírá, že by se země V4 snažily o vzpouru vůči Berlínu, jak píší některé německé noviny.
Žádná hranice uprchlíky nezastaví, je potřeba řešit příčiny uprchlické krize. Na tom se shodli účastníci bezpečnostní konference v Mnichově. Mezinárodní skupina se už včera dohodla, že by v Sýrii měly být do týdne ukončeny násilnosti. Příměří by mělo usnadnit především dodávky humanitární pomoci. S plánem souhlasí také představitelé Ruska, i když zcela nevěří, že je v takovém časovém horizontu reálný.
V Sýrii by měly být do týdne ukončeny násilnosti a umožněna rozsáhlá humanitární pomoc. Podle agentury Reuters se na tom shodla mezinárodní skupina na jednání v Mnichově. Americký ministr zahraničí John Kerry dnes prohlásil, že tento plán nezahrnuje takzvaný Islámský stát ani další teroristické skupiny, především Frontu an-Nusra.
Místo turistů míří na některé řecké ostrovy hlavně uprchlíci. Nejvíc jich z Turecka přijíždí na Lesbos, kde vzniklo i první záchytné centrum, takzvaný hotspot s kapacitou až 4 tisíce míst. Podle obyvatel ostrova ale pokračující příliv migrantů zničí turistický ruch, na kterém jsou závislí. Někteří obchodníci se ale novým podmínkám přizpůsobují.
V Berlíně právě dnes začíná tradiční filmový festival Berlinale. V následujících jedenácti dnech se během 66. festivalového ročníku promítne více než 400 filmů, z toho 23 v hlavní soutěži. Jako hlavní téma si organizátoři Berlinale vybrali migraci v jejím nejširším možném významu. Uprchlická krize a její následky jsou podle šéfa berlínského festivalu Dietera Kosslicka jedním z největších problémů současnosti.