Jaké vzdělání budou mít děti, závisí především na rodičích
Přístup ke vzdělání by v Česku měly mít všechny děti stejný. Často se v této souvislosti zmiňuje zavedení školného, které by prý značně znevýhodnilo méně movité, mladé lidi. Problém má daleko hlubší kořeny. Jak moc ovlivňuje rodinné zázemí budoucí směřování potomků? A jak pravděpodobné je, že děti manuálně pracujících rodičů skončí na vysoké škole? Na tyto otázky hledal odpověď průzkum z loňského roku - Rodiče a výchova 2010 pořádaný Sociologickým ústavem Akademie Věd.
Z výzkumu podle socioložky Evy Vaisové, která se na výzkumu podílela, vyplynulo, že vliv na to, jaké vzdělání budou mít děti, závisí především na rodičích, jak s nimi budou trávit volný čas.
Sociologové zkoumali dvě skupiny, které stojí proti sobě – rodiny vysokoškoláků a rodiny dělnických profesí.
„Zjistili jsme, že existuje 20 procent rodin z dělnických profesí, které nazýváme ambiciózní, které usilují o to, aby jejich děti v budoucnu dosáhly vyššího vzdělání, než mají oni sami. Tam jsme zjistili vliv takových proměnných jako je aktivní trávení volného času, návštěva divadel, výstav a koncertů a jako nejdůležitější se ukázalo čtení knih,“ říká Eva Vaisová.
Z průzkumu vyšlo, že denně stačí přečíst jednu pohádku nebo čas před spaním věnovat aktivnímu čtení knížek. Děti by se měly také stát čtenáři a měly by navštěvovat knihovny.
I škola má významný vliv na děti. „My jsme zjistili, že existuje prostor proto, aby ve škole vznikl nový prototyp nějakého vzoru, my ho nazýváme koordinátorem volných časových aktivit dětí. Měl by to být někdo, kdo nebude v pozici hierarchické vůči dětem. Neměl by to být učitel, který z té nadřazené pozice hodnotí, ale měl by v každé škole vzniknout takový expert, který se dětem bude věnovat a děti k němu budou vzhlížet,“ dodává Vaisová.
