Dluhová krize v eurozóně je nejslabší za poslední tři roky
Země eurozóny jsou na tom z hlediska dluhové krize nejlíp za poslední tři roky. Úroky z dluhopisů oslabených států klesly na nejnižší úroveň od začátku roku 2011. Španělsko nebo Itálie tak momentálně nemají žádné problémy prodávat své dluhopisy na trzích.
Ještě nedávno přitom trhy i ekonomové spekulovali, že obě země budou muset podobně jako Řecko požádat o mezinárodní pomoc.
„Přes všechny pochybnosti jsme během uplynulých čtyř let docela dobře zvládli stabilizovat euro,“ tvrdí německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Pro Itálii, Španělsko i další ohrožené země nastalo v poslední době velké uklidnění. Úroky, které musejí platit při prodeji svých dluhopisů, totiž výrazně klesly. A to pro ně znamená velké úspory.
Dluhová krize v eurozóně je nejslabší za poslední tři roky, informuje zpravodaj ČRo v Bruselu Ondřej Houska
„Na úrocích za splácení dluhů ušetříme ročně 5 až 6 miliard eur. Peníze použijeme na dvě priority – na snížení zdanění práce a na zvýšení platů zaměstnanců,“ řekl italský ministr dopravy Maurizio Lupi pro deník Il Sole 24 Ore.
Jeho radost je pochopitelná. Rozdíl mezi tím, co musejí platit Němci a Italové u desetiletých dluhopisů se snížil zhruba na 200 bodů – Němci nyní platí úrok 2 procenta, Italové 4 procenta. Výrazně se snížily i úroky portugalských nebo řeckých dluhopisů.
Dluhová krize polevila hlavně díky opatření Evropské centrální banky. Její šéf Mario Draghi představil program potenciálně neomezeného nákupu dluhopisů oslabených zemí, ovšem za tvrdých podmínek. To uklidnilo trhy natolik, že Evropská centrální banka ECB nakonec nemusela utratit ani jediné euro – stačilo, že program v obecných rysech předložila.
Někteří ekonomové ale tvrdí, že eurozóna ještě nemá vyhráno. Varují hlavně před politickou nestabilitou nebo vysokou nezaměstnaností a velmi pomalým ekonomickým růstem.
