Guvernér ČNB Singer: Náš zásah nebude mít dramatický vliv na ceny potravin
Týden po překvapivé devizové intervenci České národní banky debaty kolem tohoto kroku neutichají. Dopoledne centrální bankéři zveřejnili záznam z jednání, kde padlo rozhodnutí zahájit devizové intervence. Vydali také Zprávu o inflaci. Podle ní by bez oslabení koruny ekonomika rostla v příštím roce asi o půl procenta pomaleji, inflace by byla zhruba o procento nižší. Guvernér centrální banky Miroslav Singer dnes mimo jiné znovu popřel, že by se výrazně zdražovaly potraviny.
Kdybyste měl po týdnu, i ve světle diskuzí, které se vedou, uvést jeden hlavní argument, proč byl váš krok správný a proč se kritici mýlí, jaký by to byl?
Dokazuje se, že ekonomický vývoj není tak pozitivní. Také to znamená, že deflační tlaky a další pokles růstu cen nejen u nás, ale i v eurozóně, opravňovaly zasáhnout proti tomu, čeho jsme se obávali.
Dnes jste se opět zmínil o cenách potravin. Právě ty podle některých analytiků motivují spotřebitele k šetření a menším nákupům. Stále jste přesvědčen, že jejich růst se zpomalí? Že nepůjde o nic dramatického?
Nepůjde o nic dramatického. Už teď je vidět na cenách výrobců, kde ten růst se ještě ze dvouciferných čísel na počátku roku v podstatě zastavil. To samo o sobě samozřejmě povede a postupně se přeleje do okruhu potravin pro spotřebitele. Vliv našeho zásahu na cenách potravin není zas až tak dramatický, aby celkovou tendenci ke zpomalení růstu cen eliminoval nebo zvrátil.
Potravináři a zemědělci namítají, že výrazněji, třeba kolem čtyř procent, zdraží dovážené potraviny, což je pro představu třeba polovina vepřového nebo pětina drůbežího. A hlavně čekají také růst cen domácích potravin, až zemědělcům podraží nafta nebo hnojiva. V tom podle vás pravdu nemají?
Centrální banka zahájila minulý týden devizové intervence s cílem oslabit korunu, její kurz chce držet kolem 27 korun za euro. Slibuje si od toho udržení a tvorbu nových pracovních míst i zamezení ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly podle ČNB mnohem větší v případě deflace.
Ten výrok myslím byl, že se zvýší ceny výrobků z masa o čtyři procenta. To je absolutní nesmysl. Když oslabíme kurz o 4,7 procenta, tak aby se mohlo promítnout takové oslabení kurzu do cen mastných výrobků, tak ty výrobky by musely být z 85 procent tvořeny něčím, co se dováží. To ani není možné. To si ani nechci představit, co by v těch výrobcích muselo být.
Zemědělci se ale obávají, že porostou i ceny domácích potravin, v důsledku komodit jako je nafta nebo hnojiva.
Pakliže mám vzít vážně spekulace o 40 nebo 50 halířích, které jsou přímo od čerpadlářů, kteří, pokud vím, zatím nezdražují nebo nárůst nepříliš promítají, tak se bavíme o jedné sedmdesátině ceny benzínu. To je nárůst o nějaké procento, maximálně procento a půl. To je ale zase jeden ze vstupů do nákladů potravin. Zase ten efekt bude velmi malý. My ten efekt máme dohromady propočítaný na úrovni 0,6 procenta v průměru pro celý úsek potravin. A to se promítá do toho, že ceny potravin by měly v příštím roce v průměru růst řádově nad dvěma procenty. Zhruba zase o procento, nebo o něco méně pomaleji než v letošním roce.
Na jednání bankovní rady minulý čtvrtek padla také slova, že kvůli intervenci může klesat kupní síla domácností i mzdy. Ty už reálně nerostly několik let. Kupní síla klesá od roku 2011. Kdo by měl tedy podle vás začít utrácet?
Kolem utrácení se strašně moc odehrálo. Složku spotřebitelského chování jsme také debatovali a i vliv, že nebráníme cenovým poklesům na celkový efekt operace. To by bylo úplně špatné, kdybychom to nečinili. Nicméně ten vliv dlouhodobě převáží to, že ekonomika bude ještě konkurenceschopnější. Bude dále schopná hledat ještě víc poptávky venku, případně tam, kde je schopna substituovat, co se dováží.
Devizové intervence podle České národní banky urychlí růst ekonomiky i cen
Číst článek
Podle statistiků žije 15 procent domácností z půjček a rezerv, další dvě pětiny domácností nevychází s příjmy. Nezačnou teď zase paradoxně šetřit?
Ono vás to možná překvapí, ale jedna z věcí, která se v debatě zapomíná, je, že redistribuční efekt, ten efekt přerozdělení, který samozřejmě každé oslabení kurzu přináší, v zásadě znevýhodňuje ty, kteří mají velké úspory v prospěch všech agentů, firem i podnikatelů, kteří v zásadě žijí z ekonomické aktivity. Znovu zdůrazňuji, že inflaci v příštím roce v tuto chvíli odhadujeme na 1,3 procenta. To, co jim to vezme na okamžité spotřebitelské poptávce, dostávají zpátky na větší pravděpodobnosti zachování práce, na větší pravděpodobnosti, že jim zůstanou příjmy. Potenciálně je možné, že s oživením jim stoupne poptávka po práci a to s sebou přinese i vyšší mzdový vzestup.
Jak pane guvernére, vnímáte debaty o devizové intervenci? Nepodcenili jste je v tomto směru, například komunikaci nebo vysvětlování tohoto kroku?
My jsme možná podcenili fakt, že uvolnění tentokrát tím jiným způsobem potom, co se sazby dotkly nule, a není je už možné snížit na úroveň minus 0,9, jak by vyžadovala základní prognóza, že obyvatelstvo si neuvědomuje, že my už jsme vlastně uvolňovali měnovou politiku. Už jsme činili a celou dobu činíme věci, které na jednu stranu neškrtí, nebo vedou k tomu, že neškrtíme ekonomickou aktivitu, což je snižování úroků. Na druhou stranu vede k tomu, že nepadají ceny. My jsme si možná neuvědomili, že ten krok je dramatický a bude dramaticky reflektován v tom smyslu, že je proveden novým nástrojem. Na druhou stranu to komunikační schéma, tak jak ho používáme, fungovalo pět, šest, sedm let. My prostě zveřejníme rozhodnutí a týden poté k němu zveřejňujeme detailní údaje. V tom se to schéma nezměnilo, ale byli jsme donuceni více vysvětlovat už v týdnu. To je evidentní.
