V režimu kurzarbeit pracovalo v Německu v květnu rekordních 7,3 milionu lidí a koronavirová krize zasáhla téměř všechna odvětví ekonomiky, uvedl v úterý hospodářský institut Ifo. V období finanční krize v květnu 2009 jich bylo jen necelých 1,5 milionu. „To číslo ještě nikdy nebylo tak vysoké,“ řekl Sebastian Link, který se v Ifo zaměřuje na pracovní trh.

Mnichov 9:28 2. června 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Když vypukla koronavirová krize, nahlásili zaměstnavatelé na úřadech kurzarbeit – což je zkrácená pracovní doba pro zaměstnance, na jejichž mzdy přispívá firmám stát – pro 10,1 milionu lidí. Pracovat v tomto režimu jich po úředním schválení začalo 71,6 procenta.

Pandemii jsme zabrzdili, ale virus tady stále je. Základní opatření musí přetrvat, řekla Merkelová

Číst článek

Zvláště postižený je sektor služeb, kde na kurzarbeit podle zjištění Ifo přešlo 2,4 milionu lidí, tedy 24,5 procenta všech zaměstnanců, průmysl a obchod. Naopak nejméně byli opatřením postiženi pracovníci ve stavebnictví, kterých tak minulý měsíc bylo zaměstnaných jen 163 000, tedy 4,1 procenta.

Na rozdíl od finanční krize, kdy se více než 80 procent pracujících na kurzarbeit soustřeďovalo v průmyslu, se tento mechanismus rozšířil v koronavirové krizi na téměř všechna hospodářská odvětví.

V úterý budou o opatřeních na podporu ekonomiky zasažené koronavirem jednat německé vládní strany konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokraté (SPD). Rozdělovat budou 80 miliard eur (2,1 bilionu Kč).

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít