Výdaje norské vlády ve druhém čtvrtletí poprvé za 25 let překonaly celkové příjmy. Rozpočtový deficit 83 miliard norských korun (210 miliard korun) způsobila pandemie covidu-19, která prudce snížila daňové příjmy a ceny ropy, což je hlavní vývozní položka této skandinávské země. Vláda naopak zvyšovala výdaje, aby ochránila ekonomiku. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil norský statistický úřad.

Oslo 12:15 2. září 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Dividendy ze státního investičního fondu a státních podniků klesly a k tomu se prudce snížily také příjmy vlády z vlastnictví podílů v ropném průmyslu,“ uvedl statistický úřad.

Stát navíc zvýšil výdaje na ochranu soukromého sektoru před dopady protikoronavirových opatření a prudce se zvýšily dávky v nezaměstnanosti, upozorňuje agentura Reuters.

V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) pak deficit státního rozpočtu dosáhl 10,3 procenta.

Norská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli koronaviru rekordně klesla a propadla se do recese. HDP bez zahrnutí ropného a plynárenského sektoru klesl ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 6,3 procenta. Za první čtvrtletí propad činil 2,2 procenta.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít