Výdaje norské vlády ve druhém čtvrtletí poprvé za 25 let překonaly celkové příjmy. Rozpočtový deficit 83 miliard norských korun (210 miliard korun) způsobila pandemie covidu-19, která prudce snížila daňové příjmy a ceny ropy, což je hlavní vývozní položka této skandinávské země. Vláda naopak zvyšovala výdaje, aby ochránila ekonomiku. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil norský statistický úřad.

Oslo 12:15 2. září 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Dividendy ze státního investičního fondu a státních podniků klesly a k tomu se prudce snížily také příjmy vlády z vlastnictví podílů v ropném průmyslu,“ uvedl statistický úřad.

Stát navíc zvýšil výdaje na ochranu soukromého sektoru před dopady protikoronavirových opatření a prudce se zvýšily dávky v nezaměstnanosti, upozorňuje agentura Reuters.

V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) pak deficit státního rozpočtu dosáhl 10,3 procenta.

Norská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli koronaviru rekordně klesla a propadla se do recese. HDP bez zahrnutí ropného a plynárenského sektoru klesl ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 6,3 procenta. Za první čtvrtletí propad činil 2,2 procenta.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít