Podnikatelům v Česku zabere vyřízení daní 248 hodin ročně. Ve vítězném Lucembursku to je jen 55
Před pár dny zveřejněná studie Doing Business 2018, kterou zpracovává Světová banka, uvádí, že podnikatelům v Česku zabere vyřizování daní 248 hodin ročně. To je meziročně o 14 hodin více. Navzdory tomu patří Česku 53. místo ze 190 hodnocených zemí, tedy patříme k těm, kde zabere papírování spíše méně času.
Důvodem, proč byrokracie s daněmi vzrostla, je podle autorů studie zavedení kontrolních hlášení. A to připouští i ministerstvo financí.
Pondělí je konečný termín pro odevzdání přiznání daně z příjmu a jejího uhrazení
Číst článek
„Ministerstvo financí by nicméně rádo vyzvedlo, že i přesto, že i v souvislosti s kontrolními hlášeními jistá dodatečná administrativní zátěž vznikla, celkově studie Světové banky umístila Českou republiku v kategorii placení daní na 53. místě, což je stejná pozice jako v letech předešlých,“ řekl Radiožurnálu mluvčí rezortu financí Michal Žurovec.
Ambicí ministerstva do dalších let je ale podle Žurovce snižování administrativy i snižování daňové zátěže. „Tohoto cíle bude dosaženo jak prostřednictvím projektu Moje daně, který přinese jednodušší a přehlednější daňový systém, rozšíří elektronickou komunikaci a zefektivní práci finanční správy, tak díky pozitivním fiskálním dopadům již zavedených opatření, jako je právě kontrolní hlášení nebo elektronická evidence tržeb," dodal Žurovec.
Rakousko 130, Slovensko 190
Zatímco v Česku mluvíme o 248 hodinách, v Lucembursku zaberou podnikatelům daně jen 55 hodin ročně. V Rakousku jde zhruba o 130 hodin, na Slovensku je to také méně než u nás, zhruba 190 hodin. O zhruba třicet hodin ročně méně papírují Němci, naopak polští podnikatelé si s daněmi užijí ještě o 12 hodin déle než ti čeští.
Pronajímáte byt přes Airbnb? Odvádějte daně jako z podnikání, žádá nová příručka
Číst článek
Kontrolní hlášení ale není jediným důvodem, proč v jiných zemích zabere vyřizování daní méně času. Ten rozdíl je daný jednoznačně náročností daňového systému, který se v posledních 25 letech často měnil.
„Výsledek je ten, že jsme ten systém vytvořili neskutečně komplikovaný. To je jeden ze základních důvodů toho, že se v současné době začal připravovat nový zákon, v tomto případě zákon o dani z příjmů, který by se měl, mimo jiné, snažit vyeliminovat všechny možné výjimky, které tam jsou," popsal předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.
Časté změny
Podnikatelé totiž podle něj primárně nemají problém s vyřízením daně z příjmu nebo z přidané hodnoty, ale nedokáží se vyznat v řadě různých typů odpočtů nebo méně typických daní, jako je třeba daň z převodu nemovitosti, darovací daň, to je problém. Navíc přibývají nové povinnosti, jako třeba to zmíněné kontrolní hlášení.
A právě zorientovat se ve změnách je pro podnikatele časově náročné. „Tam, kde ten problém vnímám možná trochu více, je to, že v některých případech údaje jsou vyžadovány po společnostech několikrát. Stejné údaje, které jsou v kontrolním hlášení, jsou následně třeba při daňové kontrole vyžadovány ze strany finančního úřadu," řekl Petr Toman, partner pro oblast daňového poradenství ve společnosti KPMG Česká republika. Podle Tomana ale například kontrolní hlášení efekt na potlačení daňových úniků má.
