Přes spřízněné firmy si snižovali daně, přišel trest. Nespravedlnost, narážejí na Babišovu kauzu

Prodejce ryb z Třeboně obchodoval se spřízněnou firmou, aby si snížil daně. Berní úřad mu za to udělil pokutu. Manželskému páru z Královéhradecka pomohl k nižším daním nastrčený prostředník. A dostali za to pokutu. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prodal akcie pekárenské firmy Profrost svému Agrofertu a na daních ušetřil 79 milionů korun. Jestli jeho transakci rovněž prověřuje finanční správa, se neví. Zpravodajský web Českého rozhlasu shromáždil případy, které nesou obdobné rysy jako aktuální kauza Profrost.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Tyto osoby účtují ve vzájemných transakcích ceny nižší, resp. vyšší, než odpovídá cenám používaným mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích a výsledkem takových transakcí je zvýšení nákladů nebo snížení tržeb u společnosti s vyšším daňovým zatížením a odčerpání části zisku do společnosti, u níž se aplikuje nižší, případně nulová sazba daně z příjmů,“ stojí v rozsudku, který zkoumal takzvané přelévání zisků mezi osobami s rozdílným daňovým zatížením.

Kalousek: Babiš mě chtěl do svých služeb, odmítl jsem. Měl by se jít léčit, vzkazuje ministr

Číst článek

Citovaný výrok nepopisuje operace kolem pekárenské firmy Profrost. Jde o pasáž z pět let starého verdiktu Nejvyššího správního soudu. Soud se tehdy zabýval daňovými machinacemi manželského páru z Hradce Králové, který pronajímal kancelářské budovy za rozdílné ceny. Když na to přišly finanční úřady, dvojici doměřily daň z příjmů ve výši 728 000 korun. Manželé museli rovněž zaplatit penále skoro 146 000 korun.

Dvojice původně pronajímala kancelářské budovy své firmě Medinvest dohromady za více než šest milionů ročně. Ke konci roku 2005 do tohoto vztahu vstoupil prostředník - společnost Long Wave. Ta manželům platila roční nájem celkem 360 000 korun, prostory však dále přeprodávala Medinvestu za více než 13 milionů korun. Koncoví podnájemníci prostor ani podmínky jejich nájmu se přitom nezměnili.

„Vnímáme to jako křivdu“

Podle finančních úřadů tak bylo cílem snížení základu daně. Ale nejen podle nich. Manželé se odvolali, ale neuspěli ani u soudů, což dokládá i citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu.

Ve světle kauzy Profrost se s rozsudkem stále nemohou smířit. „To nikdo nebude cítit jako spravedlnost. Vnímám to jako křivdu,“ řekl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu podnikatel původem z Německa Nader Safari. Jeho manželka Petra Safari se navíc tehdy potýkala s těžkou nemocí. „Měla jsem rakovinu, s dítětem na ruce jsem chodila k výslechům. Bylo to těžké životní období,“ doplnila.

Transferové obchody ministra financí by podle Safariho finanční úřady neměly přehlížet. V prošetření ale příliš nevěří. „Není tu vůle ty věci dohledávat a kontrolovat, i když jsou tak zřejmé,“ řekl.

„ To nikdo nebude cítit jako spravedlnost. Vnímám to jako křivdu. “

Ryba sem, ryba tam

Jeho případ není zdaleka jediný. Zpravodajský web Českého rozhlasu prostudoval několik dalších rozsudků, které se věnují podvodům při transferových obchodech. K Nejvyššímu správnímu soudu například doputoval i případ třeboňské firmy Fish Market, která během let 2006 až 2008 prodávala spřízněné firmě Kolter ryby levněji než jiným odběratelům. Na daních musela zpětně doplatit 956 000 korun, k tomu penále okolo 191 000 korun.

„Tvrzení, že by společnost Kolter odebírala přebytky ryb, a proto jí byla účtována nižší cena, žalobce neprokázal. Žádný důkaz o prodeji se slevou nebyl předložen ani ze správního spisu,“ potvrdil soud rozhodnutí finančních úřadů.

Majitel firmy Rudolf Provázek podle všeho považuje věc za uzavřenou, srovnávat s aktuální kauzou ministra financí Andreje Babiše nechtěl. „Nezlobte se, ale jsem v zahraničí na dovolené a nechci řešit pracovní záležitosti,“ reagoval.

Paralela s Babišovým Profrostem?

V obou případech finanční úřady vycházely z paragrafu 23 odstavce 7 zákona o dani z příjmů. Píše se v něm: „Správce upraví základ daně poplatníka v případě, že se ceny sjednané mezi spojenými osobami liší od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek.“

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu je účelem daného ustanovení „zabránit nežádoucímu přesouvání části základu daně z příjmů mezi jednotlivými poplatníky a umožňuje sankciovat zneužití cenové spekulace v obchodních vztazích“. Jde tak o běžný nástroj, kterým finanční správa doměřuje neoprávněně zkrácené příjmy nebo zvýšené náklady.

Andrej Babiš prodal v roce 2010 Agrofertu akcie Profrostu za více než půl miliardy korun. Ve stejné době však akcie pekárenské firmy prodal v přepočtu téměř sedmkrát levněji firmě Rapaces Group své manažerky Simony Sokolové. Zatímco Agrofert tak za 80 procent Profrostu zaplatil 527 milionů korun, Sokolová za 20 procent firmy pak jen 20,4 milionu korun. Společnost Profrost založil Babiš v roce 2007, nyní patří mezi lídry na trhu s mraženými potravinami.

Podle Jana Rambouska z Unie daňových poplatníků lze přitom verdikty připodobnit k případu prodeje firmy Profrost. „Rozsudky hovoří o obdobné věci, to je o ceně obvyklé mezi sjednanými osobami. Obecně by se finanční úřad měl zabývat každým podezřením z daňového úniku.“

S tím souhlasí i daňový poradce Tomáš Goláň: „Rozsudky lze aplikovat na prodej akcií Profrostu úplně přesně.“

Rezervovanější postoj oproti tomu zaujala bývalá Babišova náměstkyně pro daně a cla Simona Hornochová, podle které záleží na daných okolnostech. „Klíčové je ovšem prokázat, jaká by byla 'nezávislá' cena a jaké byly ty podmínky, aby při posuzování byly srovnávané shodné situace,“ upozornila.

Obdobně k věci přistupuje také Jana Skálová z Komory daňových poradců, podle které jsou zmíněné případy originály. „Jde vždy o specifické okolnosti, za kterých se propojené osoby uchýlily k pokřivení sjednané ceny od oběžných obchodních podmínek. Současně jsou všechny shodné v tom, že k tomuto pokřivení ceny vedou daňové důvody, tedy snaha získat osvobozený příjem nebo 'vyrobit' daňově uznatelné náklady.“

Finanční správa pracuje tak, jak má, tvrdí její šéf

Finanční úřady se transferovými obchody mezi „spojenými osobami“ zabývají systematičtěji až od roku 2014, tedy od nástupu Andreje Babiše do funkce ministra. Od té doby finanční správa podle mluvčí Petry Petlachové doměřila daň ve výši skoro 1,4 miliardy korun. Od roku 2015 funguje také speciální příloha k daňovému přiznání firem, ve které musí být všechny transakce se „spojenými osobami“ zaneseny.

'Každý dělá chyby.' Babiš z nesrovnalostí v majetkovém přiznání viní účetní

Číst článek

Zda finanční správa už začala prověřovat transakce s akciemi svého šéfa, nelze oficiální cestou zjistit. Na daňové šetření se vztahuje mlčenlivost. Generální ředitel finanční správy Martin Janeček se v minulých dnech nechal slyšet, že se v poslední době vytváří dojem, že jeho úřad nic nedělá.

„Finanční správa tady dvacet let nespala, ona pracovala. (...) Cenou obvyklou jsme se zabývali, zabýváme a zabývat se budeme. Pokud zjistíme zneužití práva, budeme to řešit. (...) Ve finále, jestli za to někdo nese trestní odpovědnost, tak jsou to lidé z finanční správy, potažmo třeba i já,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce.

Bývalý ředitel finanční správy Jiří Žežulka současně upozorňuje, že sedm let staré obchodní transakce mohou být již promlčené. „Správce daně už velmi pravděpodobně nemůže vstoupit do základu daně roku 2010 a provést jakékoli změny. Celým případem se tak může zabývat jen orgán činný v trestním řízení, pokud by došel k závěru, že mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu,“ domnívá se Žežulka.

Podezření z daňových úniků

Agrofert | Foto: Filip Jandourek

Šéf státní kasy tak čelí podezření, že za transakcí stojí skrytá výplata dividend. Příjem z prodeje akcií totiž Andrej Babiš nemusel danit. Jinak by musel na daních zaplatit 79 milionů korun. Agrofert si navíc mohl o prodejní cenu snížit základ daně. Na daňové machinace kolem prodeje Profrostu upozornil například právník Aleš Rozehnal na serveru hlídacípes.org.

Případem se zřejmě už zabývá policie. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu podle serveru Neovlivní.cz rozšířili vyšetřování korunových dluhopisů, kterými se zabývají na základě trestního oznámení, právě i o prodej Profrostu a dalších dvou firem. Mluvčí elitního útvaru Jaroslav Ibehej to však nepotvrdil. „Takové informace nesdělujeme," uvedl pouze.

Andrej Babiš nezákonnost svého postupu již dříve odmítl. Cena prodávaných akcií se podle něho řídila znaleckým posudkem, Rapaces Group v čele se Sokolovou zas na odkup pětinového podílu uplatnila opci (přednostní právo - pozn. red.). Firmu loni i s podílem Profrostu podle Hospodářských novin koupil Agrofert.

Kristýna Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme