T. Andersen: Švédsko se liší od ostatních zemí EU, veřejné finance má totiž v pořádku
Eurozona prožívá nejspíš nejzávažnější krizi od svého vzniku. Za vinu to lze dát vládám, které se často nechovaly zodpovědně a příliš zadlužily stát, zvláště řecké. Roman Chlupatý z Rádia Česko zjišťoval, jak to vypadá ve státě, který je naprostým protipólem Řecka, ve Švédsku.
Torbena Andersena, člena švédské Rady pro fiskální politiku, která je obdobou českého NERV, se Roman Chlupatý zeptal na hlavní rozdíly mezi Švédskem a ostatními zeměmi Evropské unie.
"V tomto smyslu se Švédsko hodně liší od ostatních zemí. Jeho veřejné finance jsou totiž v pořádku. Nebyl tak problém diskutovat expanzivní fiskální politiku respektive nebylo nutné se obávat toho, že by podobný krok navýšil dluh a nebo deficit. Prostě proto, že toto ve Švédsku není problém. Země tak na začátku krize zvolila velmi expanzivní fiskální politiku. A nikdo moc nepřemýšlel o tom, zda to není riskantní. Ono to totiž bylo stále v duchu dlouhodobého plánu, kterým se země řídí. Následně nám expanzivní politika pomohla vypřádat se s krizí a teď se tak opět můžeme soustředit na střednědobé cíle."
Eurozóna prožívá nejspíš nejzávažnější krizi od svého vzniku. Téma pro člena švédské Rady pro fiskální politiku Torbena Andersena.
Je tu tak něco, co by si ostatní evropské země mohly ze současné švédské debaty vzít?
"Já si myslím, že se to tu tak výrazně liší od situace, ve které jsou ostatní státy, že je jen velmi těžké hledat nějaké ponaučení. Alespoň v krátkodobém horizontu. Prostě proto, že si toho země s obrovskými dluhy a vysokými deficity z debaty, která nyní ve Švédsku probíhá, okamžitě příliš nemůže vzít. Tyto země mají mnohem větší problémy, na které se musí zaměřit. Takže je to spíš tak, že teď mohou závidět, že tu je někdo, kdo si své domácí úkoly už splnil, a pro koho je tak mnohem jednodušší se s tím teď vyrovnat."
Pro zajímavost, co tak teď švédská vláda řeší, respektive, co jí v tuto chvíli radíte dělat?
"Tak zásadní otázka zní: veřejné finance jsou v pořádku, není problém s jejich udržitelností - naopak, obrazně řečeno je v kapitole udržitelnosti přebytek. A je tu tak prostor buď na snížení daní a nebo na zvýšení výdajů. Pochopitelně, existuje riziko, že to politici jaksi přeženou. Oba kroky jsou totiž populární. A v podobných chvílích tak vždy hrozí, že naordinují příliš toho dobrého na dnešek a na zítřek tím pádem zbudou problémy. To je prostě nedílná součást politiky, součást toho, jak se politici chovají. Kvůli volbám a tak dále. A toto je tak, řekl bych, teď pro Švédsko zásadní otázka."
Jak velká je hrozba, že to politici teď přeženou - a zadělají na novou dluhovou krizi?
"Tomu se teď ve Švédsku věnuje hodně pozornosti. A dá se říci, že je to také zkouška toho, zda fiskální rámec funguje. Proto si myslím, že se nic špatného nestane. Prostě proto, že se tomu věnuje tolik pozornosti, protože se o tom tolik debatuje, protože je tu mnoho analýz, které se tím zabývají. Je jasné, že cena, kterou by politici zaplatili za to, kdyby se odklonili od pravidel současného rámce, by byla vysoká. A to si vynutí disciplínu."
Obavy o Švédsko teď tedy nemáte?
"Nebojím se tak moc o Švédsko. Myslím si, že bychom se měli bát o mnoho jiných zemí, které mají větší, výrazně větší problémy. Svým způsobem problém, který řeší, je luxus," řekl Rádiu Česko Torben Andersen, člen švédské Rady pro fiskální politiku.
