Lidé se naposledy rozloučili s Jarmilou Šulákovou: 'Její duši přijímají valašské hory do svého lůna'
UVNITŘ FOTOGRAFIE. Lidé se v pátek ve Vsetíně naposledy rozloučili s folklorní zpěvačkou Jarmilou Šulákovou. Přestože bohoslužebné shromáždění mělo mít rodinný charakter, kostel Horního sboru Českobratrské církve evangelické byl plný. Nechyběli folkloristé, herec Bolek Polívka či členové kapely Fleret, se kterou Šuláková vystupovala.
Nechyběla ani píseň Na Janovej hoře, kterou Šuláková zpívávala s cimbálovkou nebo Až zavřu dvéři. Zpěvačka zvaná 'královna valašského folkloru' zemřela v sobotu ve věku 87 let.
Zástupce sboru Šulákovou přirovnal k řece Bečvě, která je neodmyslitelnou součástí Valašska. Hudebník Jan Rokyta mladší, kterého pojilo se zpěvačkou pětatřicetileté přátelství, při své řeči vyzdvihl nejen pěvecké kvality Šulákové, ale také její dar strhnout vyznavače různých hudebních žánrů či zpívat naplno při všech příležitostech, na hudebních festivalech, setkáních se seniory či rodinných oslavách.
„Nitky mých myšlenek patří první dámě lidové písně Jarmile Šulákové, jejíž duši přijímají valašské hory do svého lůna," uvedl Rokyta.
Veřejnost se se zpěvačkou rozloučila také na čtvrtečním vzpomínkovém odpoledni ve vsetínském kině. Vzpomínali tam na ni její přátelé z folklorních kruhů i rockeři nebo zástupci médií a organizací, se kterými zpěvačka spolupracovala.
V počátcích 50. let začala zpívat se souborem Kyčera a od roku 1952 do roku 1993 zpívala s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů. S ním ve valašském kroji procestovala skoro celý svět. Vystupovala také s ostravským Technikem Jana Rokyty a dalšími soubory.