Jaká budoucnost čeká umělecké školy v Česku?
Česká republika bude mít několik škol, které ponesou titul škola rodinného stříbra. Za tímto honosným označením se neskrývá nic jiného než snaha o záchranu uměleckých škol. Ministerstvo školství původně chtělo tyto školy zestátnit, aby je uchránilo před zrušením. Ne náhodou ministr školství Josef Dobeš tento nápad oznámil v Kamenickém Šenově v Libereckém kraji, kde je věhlasná sklářská škola. Ta bojuje o přežití, protože jí hrozilo sloučení s nedalekou školou v Novém Boru.
„Myslím, že sloučení škol je hloupost. Bylo by to jako vejce k balónu, nesedělo by to. Školy a jejich obory jsou naprosto rozdílné,“ domnívá se jeden ze studentů školy v Kamenickém Šenově.
Ve školní brusičské dílně se právě nacházel i ministr školství Josef Dobeš. Do Kamenického Šenova přivezl nápad, že by vybral asi pět středních uměleckoprůmyslových škol, které by ministerstvo převzalo od krajů, stalo by se jejich zřizovatelem a financovalo by je zvlášť. Na seznam by se dostaly jen školy nenahraditelného významu, jako Kamenický Šenov anebo také škola výroby hudebních nástrojů v krušnohorských Kraslicích. Na kolik by rodinného stříbro ročně přišlo, ministr v rozhovoru pro Český rozhlas pouze naznačil.
„Když vím, že tato kola potřebuje milión až dva milióny a kraj má s jejich financováním problémy, tak kdyby škol bylo pět až deset, tak ke konečné částce poměrně snadno dojdeme,“ domnívá se ministr Josef Dobeš.
Původně chtěl ministr školy označované jako rodinné stříbro zestátnit, což potvrdil i při návštěvě Kamenického Šenova. „Možnost tu je. Je však třeba také říct, že by nemělo jít o nahodilé, ale spíš o systémové řešení, a pojmenovat si tyto školy. Může mezi ně být zařazena škola, která vyrábí na Šumavě hudební nástroje, může to být také tato jedinečná umělecká škola. Jde však zatím jen o mou úvahu. Je třeba jednat s hejtmany o změně zřizovatele a jejich přechodu pod ministerstvo školství,“ uvedl.
O pár dní později však ministerstvo školství vydalo novou zprávu, ve které nebyla o zestátnění ani zmínka. Ve hře tak zůstává i varianta, že školy zůstanou krajům a rezort bude na jejich provoz dodatečně přispívat. Něco podobného však funguje i teď a mnoha cenným školám hrozí zánik. Zestátnění upřednostňuje také zástupce ředitele šenovské školy František Janák.
„To je jedna z věcí, která byla vlastně na stole už před mnoha lety, když se školy převáděly na kraje. V té době vznikla myšlenka, aby některé vybrané školy zůstaly v gesci ministerstva. Bohužel se to tehdy nezdařilo. Nynější myšlenka je návrat k něčemu, co už tady bylo. Mně se tato myšlenka líbí a myslím, že by šlo o velkou šanci nejen pro naši školu,“ domnívá se František Janák.
Šenovské škole stejně jako dalším specializovaných středním uměleckoprůmyslovým školám se vytýká především velký nezájem uchazečů. V Kamenickém Šenově teď evidují devět přihlášek a očekávají několik dalších. Cvičné talentové zkoušky ale na nezájem neukazovaly.
„Uvažuji, že bych sem asi šel,“ přiznává jeden z uchazečů, který měl u přijímacích zkoušek za úkol ztvárnit uhlem na papír jednoduchý model. „Myslím, že škola určitě přežije, takže mi spekulace o zrušení nevadí.“
Při malém počtu studentů a poměrně velkých nákladech, potřebují umělecké střední školy zvláštní přístup zřizovatele. Bez něj mají jen malou šanci na přežití.
