Poslanci moskevského městského parlamentu se už po šesté zabývali pomníkem Felixe Dzeržinského, zakladatele bolševické tajné služby KGB. Moskevská duma nakonec rozhodla, že se obrovská socha na své původní místo před budovou, kde KGB sídlila, nevrátí.

Tento článek je více než rok starý.

18:14 12. února 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kvůli soše zasedla Komise pro monumentální umění při moskevské městské dumě. Jednomyslně návrh na vrácení pomníku odmítla se zdůvodněním, že by to vyvolalo nežádoucí napětí ve společnosti. Komise ale jen plní to, co už před časem naznačil prezident Vladimir Putin, když se opět mluvilo o tom, jestli pomník na místo patří, nebo ne.

Prezident, sám čekista a člověk z KGB, řekl, že to není dobrý nápad, protože pomník Felixi Dzeržinskému je věcí, která společnost rozděluje, a proto by nebylo moudré vracet ho na místo, kde stál.

Zaznívají ale i opačné hlasy. Například šéf strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov prohlásil, že ho mrzí, s jakou lehkostí se Rusové zbavují svých pomníků a že se nemají stydět za svou historii.

Na jeho stranu se v anketě přidalo 45 procent dotázaných, kteří řekli, že by také byli pro to, aby se pomník před budovu bývalé KGB vrátil.

Pomník byl na místě vztyčen v roce 1958 na počest zakladateli Čeky, posléze NKVD, nakonec KGB a dnes FSB na Lublaňském náměstí. Kolos váží 11 tun, je dílem sochaře Jevgenije Vočetiče.

Pro mnohé Rusy je to symbol krvavé éry – politických represí, vražd, masového potlačování práv lidí. V roce 1991 byl stržen, ale nikoliv zničen. Převezen byl do parku Muzeon v centru Moskvy, kde stojí dodnes. I se stopami nápisů, které tam v roce 1991 lidé nasprejovány. Jeden z nich říká „Je to kat“.

Martin Dorazín, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít