Čeljabinský meteorit je součástí olympijských medailí. Od jeho pádu uplynul rok

Před rokem vyděsil obyvatele ruského Čeljabinsku a okolí meteorit. Při rozpadu zářil jasněji než Slunce a následná tlaková vlna způsobila škody za miliardu rublů. Vědci se nyní snaží odhalit, zda byl úlomkem většího celku, který by mohl být pro Zemi potenciální hrozbou. Při příležitosti dnešního prvního výročí získají úlomky z meteoritu i dnešní vítězové olympijských disciplín. Budou je mít v medailích.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Záběr letícího úlomku pořízený ve městě Čeljabinsk

Záběr letícího úlomku pořízený ve městě Čeljabinsk | Zdroj: Reuters

Čeljabinský meteorit byl druhým největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od roku 1908 a od tehdejšího dopadu tunguzského meteoritu. Loni na podzim vyzvedli vědci půltunový úlomek meteoritu ze dna jezera Čebarkul.

„Bylo to strašné - nejdřív oslepující světlo, pak se celý dům otřásal jako při zemětřesení. Nevěděli jsme, co se děje," popisuje dopad meteoritu Andrej Vinogradov z Čeljabinsku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Explozi meteoritu nad Čeljabinskem připomíná Helena Berková

Meteorit, který 15. února 2013 dopadl v okolí města, měl při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem hmotnost asi 12 tisíc tun a průměr asi 19 metrů.

„Byli jsme na tréninku a najednou slyšíme ránu, tlaková vlna rozbila všechna okna. Nikomu se nic nestalo, jen kamarád se pořezal,“ říká místní sportovec, který v době exploze byl na tréninku.

Meteorit se rozpadl asi ve výšce třiceti kilometrů. „Největší škoda byla od tlakové vlny, která vznikala v těch výškách kolem 30 kilometrů,“ vysvětluje astronom Jiří Borovička z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.

Při pádu meteoritu se zranilo na 1500 lidí, většinou měli řezné rány. Tlaková vlna poničila asi sedm tisíc domů. Výši škod odhadly úřady na miliardu rublů, v přepočtu přes 630 milionů korun.

V souvislosti s čeljabinským meteoritem pak zaznamenali úspěch čeští odborníci, když s velkou přesností vypočítali dráhu a strukturu meteoritu.

Fragment Čeljabinského meteoritu | Foto: Čeljabinská státní univerzita

„Spočítat dráhu je důležité k charakterizaci celého jevu i k určení toho, odkud těleso přilétlo, jaký je jeho původ,“ vysvětluje vedoucí týmu Jiří Borovička a dodává, že těleso přišlo ze strany od Slunce.

Ze Země bylo pozorovatelné pouze na denní obloze a navíc bylo přezářené sluncem. Proto je vědci nezaregistrovali včas.

Podobnou dráhu jako čeljabinský meteorit má i planetka 86039, která se v březnu přiblíží k Zemi na vzdálenost asi padesáti milionů kilometrů. Planetka a čeljabinský meteorit mohly být součástí jednoho tělesa. Přímou souvislost ale zatím vědci neprokázali.

<iframe width="640" height="360" src="//www.youtube.com/embed/i_mIokcGjwI" frameborder="0" allowfullscreen></iframe>

„Pokud by se to potvrdilo, je poměrně pravděpodobné, že na podobných drahách nebudou jenom tyto dvě planetky, ale i nějaké další, které ještě objeveny nebyly, z nichž by bylo možné, že nějaká další se v budoucnu srazí,“ uzavírá Jiří Borovička.

Části čeljabinského meteoritu symbolicky doletěly až do olympijského Soči. Dovezli je tam ale letadlem a ve svých medailích je najdou sportovci, kteří si dnes některý z cenných kovů vybojují.

Dopad meteoritu 15. 2. 2013 | Foto: Český rozhlas

Helena Berková, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme