Česko v Bruselu podpoří uvalení sankcí na vysoce postavené ruské politiky
Česká republika je pro rozšíření sankcí i na vybrané členy ruské vlády nebo osoby z blízkého okruhu prezidenta Vladimira Putina. Před bruselskou schůzkou evropských lídrů to řekl premiér Bohuslav Sobotka. V současné chvíli naopak Česko nepodporuje zavedení ekonomických restrikcí.
Očekává se, že lídři členských zemí osmadvacítky se dnes dohodnou na zmrazení zahraničních kont vysoce postavených ruských politiků. Zároveň jim zakážou cesty na území Evropské unie.
Už před několika dny takto unie zakročila proti 21 ruským a krymským níže postaveným politikům a vojákům. Vysoce postavený evropský diplomat Českému rozhlasu prozradil, že na seznam teď přibude 12 jmen.
O schůzce přímo z Bruselu informuje zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu Silvie Třeslínová
Podle spekulací by to mohl být ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin či poradci ruského prezidenta Vladimir Surkov a Sergej Glazjev. Otázka je ale natolik citlivá, že během jednání s sebou lídři nesmějí mít telefony ani jiná elektronická zařízení.
Evropská unie podle diplomatů zvažuje uvalit sankce i na média, konkrétně na moderátora a šéfa ruské tiskové agentury Russia Today Dmitrije Kiseljova. Ten mimo jiné opakovaně nařkl novou kyjevskou vládu z neschopnosti zajistit na Ukrajině právo a pořádek. V prosinci zase obvinil Švédsko, Polsko a Litvu z iniciování protestů na Ukrajině, údajně aby zemi poštvaly proti Rusku.
Unie prý záměr odůvodňuje tak, že nejde o novináře, ale o ředitele státní tiskové agentury, tedy státního úředníka, který schválně vede štvavou propagandu. Mnoho zemí také s umístěním Kiseljova na seznam nesouhlasí. Zatím tam však podle informací Českého rozhlasu zůstává.
Ekonomické sankce zatím s největší pravděpodobností nebudou
Hospodářské sankce proti Rusku Evropská unie zatím nezavede, opatření odmítají téměř všechny země. Brzy je i podle premiéra Sobotky.
„Jsem přesvědčen o tom, že ke třetí fázi sankcí by Evropa měla přistoupit v situaci, pokud by se Rusko rozhodlo vojensky angažovat v dalších částech, to znamená na jihovýchodě Ukrajiny,“ vysvětlil Sobotka.
USA zacílily další sankce přímo na Putinovy lidi. Rusko reaguje recipročně
Číst článek
Německá kancléřka Angela Merkelová a další politici už ale Rusku pohrozili tvrdou ekonomickou odvetou, pokud bude Moskva pokračovat v invazi na Ukrajinu. „Musíme uvážit také zavedení dalších sankcí, pokud dojde ke zhoršení situace,“ potvrdil francouzský prezident François Hollande.
Lídři osmadvacítky tak dnes nejspíše pověří Evropskou komisi rozpracováním možných variant ekonomických sankcí. S tím souhlasí i premiér Sobotka: „Bylo by dobře, aby Evropská komise dala na stůl analýzu dopadů. Je také potřeba si uvědomit, že dopady by se lišily podle jednotlivých zemí.“
Dolní komora ruského parlamentu ratifikovala smlouvu o připojení Krymu
Číst článek
Zavedení hospodářských sankcí totiž nebrání pouze obavy politiků, že by se uzavřely dveře k diplomatickým jednáním, ale také skutečnost, že poškodí samotné členské státy unie. „Cítíme určitou nejistotu zejména mezi našimi exportéry ve strojírenské oblasti. Tady existuje řada kontraktů,“ dodal Sobotka.
Skeptický je Sobotka i vůči možnosti zbrojního embarga, jehož okamžité zavedení prosazuje podle informací Českého rozhlasu Švédsko spolu s některými východními zeměmi. Také v tom se český premiér shoduje s většinou evropských lídrů.
Ruská Státní duma dnes ratifikovala smlouvu o připojení Krymu k Rusku. Zítra má stejný dokument schválit i Rada federace.
