Mladí lidé v Česku s rodinou nepospíchají, později také odchází od rodičů
Češi se rodinnému životu nevyhýbají, odkládají ho ale až na pozdější věk. Vyplývá to z šetření Českého statistického úřadu. Mladí lidé také později odcházejí od rodičů.
Výzkum ukázal, že u rodičů stále žije 50 procent mladých mužů a 31 procent žen mezi 25 až 29 lety. Oproti roku 1995 se jejich počet výrazně zvýšil a u žen dokonce zdvojnásobil.
Podle experta Českého statistického úřadu Ondřeje Nývlta Pořídit je pořízení vlastní domácnosti pro mladé lidi finančně náročné. Není to ale jediný důvod.
„Generace v 60. letech byly hodně hodnotově odlišné od svých rodičů, což dneska padá. Dneska děti fakticky jsou konzervativnější, nemají takové problémy a nenutí je to z rodičovské domácnosti odcházet,“ říká Nývlt.
Vzrůstající počet mladých lidí, kteří žijí s rodiči, souvisí i s tím, že odkládají sňatek a založení rodiny.
„Dokumentují to jak zvyšující se věk matek při narození prvního dítěte, tak i vyšší věk snoubenců při vstupu do manželství,“ vysvětluje analytička Iva Kohoutová.
Odkládání odchodu od rodičů je ale typické pro celou Evropu. „Česká republika patří mezi čtyři státy, ve kterých došlo k nejrychlejšímu nárůstu tohoto podílu spolu s Maďarskem, Bulharskem a se Slovenskem,“ upřesňuje Kohoutová.
Dlouhodobé soužití s rodiči je obvyklé hlavně v jižní a východní Evropě. Impulsem k odchodu bývá většinou založení vlastní rodiny a sňatek. Na severu Evropy odcházejí mladí z rodinného prostředí dříve, a to hlavně kvůli studiu. Mladí Češi opouštějí „rodné hnízdo“ průměrně v 26 letech.
Manželství v Česku dlouhodobě uzavírají lidé se stejným vzděláním. Co se týče věku snoubenců, stále převládají sňatky, kde je muž starší než žena. Mírně se ale navyšuje zastoupení párů, kde je muž mladší.
„Sňatky, kde muž je mladší, jsou méně stabilní a i se zvyšujícím se věkovým rozdílem stabilita manželství klesá,“ dodává analytička Iva Kohoutová.
V České republice také uzavírají manželství nejčastěji vysokoškoláci.
