Přípravy na Velikonoce jsou v plném proudu. Vrací se i zapomenuté zvyky
Velikonoce jsou svátky obzvláště bohaté na symboliku, křesťanské tradice se totiž prolínají s lidovými zvyklostmi. Už od včerejška například procházejí mnoha vesnicemi skupiny dětí s řehtačkami. Známé řehtání nahrazuje zvuk zvonů, které „odletěly do Říma“. Poslední dobou se ale vracejí i ty zvyky, na které se už pomalu zapomínalo.
V Němčicích na Klatovsku děti první dny jen točí řehtačkami, v sobotu při vybírání koledy pak u každé chalupy recitují také básničku o Jidáši.
Trochu jinou tradici dodržují v Hejné u Horažďovic. „Jsou tam čtyři kapličky nebo křížky a u každého říkáme modlitbu. Chodíme ráno v šest, pak ve dvanáct, pak v šest navečer. V sobotu ráno ještě chodíme hrkat v šest a od osmi chodíme vybírat,“ popisuje 13letý Martin Čepický.
Řehtání neboli hrkání je tradice, která se o Velikonocích dodržuje stále. Méně časté je přinášení líta. I tento zvyk už se ale v mnoha obcích zase obnovuje.
„Někde už o Smrtné neděli, ale většinou o Květné neděli přinášeli obyvatelé průvodem do vesnice takzvané líto, léto, létečko. Byl to většinou vršek nějakého stálezeleného stromku, nejčastěji smrku, ozdobený nějakými stuhami, kraslicemi. Na vršku bývala malá panenka, která symbolizovala začínající rok, protože naši předkové měli za počátek nového roku velikonoční svátky,“ vysvětluje pracovnice klatovského muzea Ivana Siebrová.
Ráno omýt a hlavně neprat
K velikonočnímu období se váže nespočet zvyků a tradic. Například na Velký pátek se lidé před rozedněním omývali v potoce nebo v řece, aby měli sílu a byli zdraví. Jsou ale činnosti, které se tento den naopak dělat nemají.
„Nesmělo se pracovat na poli ani na zahradě. To vychází z křesťanské symboliky, protože o Velkém pátku byl Ježíš uložen do hrobu. A s Ježíšovou smrtí souvisí i zápovědi praní prádla, protože hospodyně věřily, že by třeba prádlo praly v Kristově krvi,“ přibližuje Siebrová.
Na Velký pátek se také nemělo nikomu nic půjčovat. „Stejně jako o Vánocích se věřilo, že s tím, co by se o Velkém pátku půjčilo, by mohl ten, komu to bylo půjčeno, čarovat a uhranout hospodářství a členy domácnosti,“ dodává odbornice.
Na Velký pátek se prý také otevírají poklady. O Bílé sobotě se v kostele zažehával nový oheň, který si pak hospodyně odnášely domů. Na Boží hod velikonoční se zase světily pokrmy, které měly po snězení zajistit věřícím prosperitu.
K Velikonočnímu pondělí se naopak vážou především lidové tradice, ať už jde o šlehání pomlázkou nebo rozdávání malovaných vajíček.