Hazdra: Moje priority jsou vzdělávání, orální historie i práce s veřejností

Ústav pro studium totalitních režimů nově povede současný první náměstek Zdeněk Hazdra. Ve třetím kole ho zvolila rada ústavu. Hazdra vnímá své zvolení jako velký závazek. Věnovat se chce hlavně oblasti vzdělávání a shromažďování vzpomínek pamětníků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra | Foto: ČTK

Zdeněk Hazdra ÚSTR krátce vedl už v létě 2010. Ve funkci nahradí dočasnou ředitelku Pavlu Foglovou, která instituci řídila po odvolání Daniela Hermana, dnes ministra kultury.

Můžete stručně popsat filozofii toho, jak chcete Ústav pro studium totalitních režimů řídit a jaké jsou vaše priority?

Ve své koncepci jsem si vytkl čtyři pilíře. K prvnímu patří zlepšení vědecko-výzkumné části tak, aby úroveň přece jen byla srovnatelná se standardem v akademickém světě. Druhý pilíř tvoří posílení vzdělávacích projektů ústavu i po personální stránce. Myslím si, že práce, která byla doposud na tomto úseku odvedena, si zaslouží plné podpory a posílení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeňkem Hazdrou vedla Zuzana Burešová

K třetí prioritě patří rozvoj projektů, které se týkají zachycování pamětí, vyprávění o minulém režimu, respektive jak o nacistické okupaci, tak o komunistickém režimu. To znamená orálněhistorické projekty, práce s pamětníky.

Čtvrtá důležitá složka je co nejvstřícnější přístup k veřejnosti - posilování meziinstitucionální spolupráce s dalšími příbuznými pracovišti věnujícími se podobné problematice, přece jen i zlepšení servisu pro badatele, posílení knihovny, respektive její otevření veřejnosti ve větší míře, než se děje doposud, a tak dále. Práci s veřejností pokládám za jednu z důležitých priorit.

Jak chcete spolupracovat s jinými vědeckými institucemi, které období totality také zkoumají? Třeba s Akademií věd nebo s vysokými školami? V minulosti spolupráce nebyla bezproblémová. Někteří historici třeba kritizovali, že specializovaný ústav jim „bere peníze“…

Rád bych navázal na práci, kterou jsem započal v minulém roce. Myslím si, že spolupráce například s Ústavem pro soudobé dějiny v oblasti výzkumu dějin KSČ funguje velmi dobře.

ÚSTR povede náměstek Zdeněk Hazdra, porazil historičku Blaiveovou

Číst článek

V nedávné době se například podařilo podepsat smlouvy o spolupráci s teologickými fakultami Univerzity Karlovy a před podpisem je smlouva i s Cyrilometodějskou teologickou fakultou v Olomouci v oblasti výzkumu církevních dějin, v podstatě provázání základního výzkumu s výukou, možnost vzít studenty do Archivu bezpečnostních složek, seznámit je s prameny a tak dále.

Zdeněk Hazdra (30):
- Narodil se v Nymburce,
- V roce 2007 absolvoval studium historie na FF UP v Olomouci, loni zde získal titul Ph.D.,
- Od dubna 2008 do listopadu 2010 pracoval v ÚSTR, kde vytvořil a vedl oddělení zkoumání doby nesvobody (1938-1945),
- Od poloviny května 2010 do poloviny srpna 2010 byl prozatímním ředitelem ÚSTR,
- Od dubna 2013 je prvním náměstkem ředitele ÚSTR,
- Spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí.

Ještě je de facto domluvena jedna smlouva - a ta spolupráce již probíhá - je to spolupráce právě mezi ústavem a lidmi, kteří se věnují vzdělávání, na straně jedné a Národním pedagogickým muzeem a Knihovnou Jana Ámose Komenského na straně druhé.

Máte nějaký koncept, jak s výsledky vědeckého bádání ústavu budete nakládat? V minulosti šéf ústavu čelil výtkám politiků kvůli nesystémovému zveřejňování některých jednotlivých informací, například minulosti spisovatele Milana Kundery.

Mojí prioritou je, aby každý vědecko-výzkumný projekt byl zakončen v horizontu přibližně tří let - samozřejmě záleží na charakteru projektu, jak bude časově rozložen - příslušnou monografií. Vědecká část musí být založena na tom, že výsledky budou prezentovány v patřičném dobovém kontextu a na základě patřičné kritiky pramenů. To je jeden předpoklad.

Ale nesmíme samozřejmě zapomínat, že Archiv bezpečnostních složek je otevřen široké veřejnosti - což je naprosto v pořádku, je potřeba to nadále podporovat - ale je také na zodpovědnosti badatelů, kteří se dostanou naprosto svobodně podle badatelského řádu archivního zákona k materiálům, které jsou v Archivu bezpečnostních složek deponovány, jak s nimi naloží.

Ústav pro studium totalitních režimů | Foto: Filip Jandourek

Musíme odlišovat na jedné straně naprosto svobodné zpřístupňování archiválií dle platné zákonné normy a na straně druhé je klasický vědecký výzkum, který je přece jen určen užšímu okruhu lidí, ne každý čte odborná historická pojednání a monografie.

Jak ovlivní vaši práci v čele ústavu to, že proti postupům ve výběrovém řízení protestují někteří neúspěšní uchazeči, kteří se chtějí soudit? Soudit se chce také odvolaný bývalý ředitel ústavu a nynější ministr kultury Daniel Herman.

V tuto chvíli těžko předjímat. Pevně věřím, že situace kolem ústavu se co nejdříve uklidní, respektive jsem odhodlán vynaložit maximální úsilí k tomuto cíli, protože není v zájmu nikoho, ani zaměstnanců, ani rady, ani vedení ústavu ani české veřejnosti, aby tato instituce, která si zaslouží svoji podporu, byla destabilizovaná.

Lenka Šumová, Simona Bartošová, Zuzana Burešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme