Publikaci, jejíž součástí je učebnice, pracovní sešit a příručka učitele, kritizoval Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Podle něj obsahuje faktografické a pedagogické chyby.
„Kolegové z oddělení vzdělávání zaváděli skutečně inovativní metody takzvané badatelské výuky,“ říká pro Radiožurnál Světlana Ptáčníková, bývalá ředitelka Archivu bezpečnostních složek.
Ústav pro studium totalitních režimů se potýká s dluhem za nevydařenou rekonstrukci svého původního sídla. Kdy se ústav zbaví reputačních potíží a kdo částku ve výši desítek milionů korun uhradí?
Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů řeší potíže z minulosti. Kvůli nepovedené opravě přišel ústav o sídlo i o peníze. Poškozuje nás to finančně i navenek, upozornil šéf Ladislav Kudrna.
Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů chce podat tři nová trestní oznámení, která budou směřovat na jeho předchůdce. Důvodem jsou chyby spojené s nepovedenou opravou budovy v Praze na Žižkově.
Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, když týden držel hladovku před Úřadem vlády.
Podle soudce Tomáše Černého výroky tehdejších zaměstnanců, které v březnu formulovali v otevřeném dopise, nenarušily osobnostní práva žalobců, proto žalobu zamítl.
Kudrna do čela Ústavu pro studium totalitních režimů nastoupil loni v květnu, přitom byl obviněn z plagiátorství. Kvůli jeho jmenování tak tehdy rezignovala celá Vědecká rada ústavu.
„Oslovili jsme Kancelář prezidenta republiky s tím, že bychom chtěli více času – nebo jestli vůbec pro ně má smysl zprávu připravovat. Řekli jsme si, že ano,“ popisuje historik Petr Hlaváček.
„Možná nejdůležitější otázkou nikoli pro nás, ale třeba pro Senát nebo pro prezidenta je, jestli pan Fremr neuvedl při slyšeních v Senátu senátory a senátorky v omyl,“ přibližuje historik.
Senát apeluje na vládu, aby vyřešila problém se sídlem, který má Ústav pro studium totalitních režimů. Historici vyjadřuji svoji nespokojenost s vedením ústavu v otevřeném dopise.
Dopis na rozloučenou mohli odsouzení na smrt napsat poté, co jim exekuční úřad oznámil, že jejich žádost o milost byla zamítnuta. Typicky to bylo v předvečer, nebo v samotný den konání popravy.
Odvolává, odvolává a kritiku odmítá. Šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. Rozhádali se v něm už zase historici. Kvůli čemu? Jak vlastně zkoumat dějiny? A potřebujeme na to speciální ústav?
Cesty do USA, Velké Británie a Irska. Diplomatický pas komunistického pohlavára pomáhá tři dekády od sametové revoluce objastnit kontext snah československých komunistů prolomit diplomatickou izolaci.
Ústav pro studium totalitních režimů již roky trápí nepovedená rekonstrukce jeho sídla. Nyní do vedení ústavu přichází historik Ladislav Kudrna. Jak hodlá situaci vyřešit?
Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů hledá chyby u předchůdců, napsali ve společné reakci na oznámení bývalý náměstek ústavu Ondřej Matějka a bývalý ředitel Zdeněk Hazdra.
„Pro mě to je uzavření jedné éry, která začala tím, že představitelé této garnitury byli zváni do Lidového domu k vysokému představiteli sociální demokracie,“ říká Pavel Žáček.
Rada ústavu vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele instituce počátkem loňského prosince. Odůvodnila to tím, že je po osmi letech vhodné otevřít instituci změnám na nejvyšších místech.
Ústav je podle bývalého člena rady Michala Uhla je ústav v nejlepší kondici. Exředitel ústavu Pavel Žáček ale tvrdí, že v instituci čile kvete Uhlův aktivismus. Oba diskutovali v pořadu Pro a proti.
Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů hyzdí kvůli nezdařené rekonstrukci pražský Žižkov. Vedení ústavu chce opravu dokončit, což vyjde na skoro půl miliardy. Finance na to ale zajištěné nemá.
Po nástupu vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) prý za Žáčkem jakožto bývalým ředitelem ústavu přišli nejmenovaní sociální demokraté a ptali se, jestli v archivu není něco na Andreje Babiše (ANO).
Senát odmítl Procházkovou nominovat v dubnu 2017. Odboráři Ústavu pro studium totalitních režimů kritizují současné postoje Procházkové a její styl označují za propagandistický či demagogický.
Listovat si v dokumentech komunistické StB bude nově možné i z pohodlí domova. Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) společně spouštějí internetovou aplikaci. Takzvaná eBadatelna zájemcům umožní projít si dokumenty nebo fotografie komunistického Československa a doby protektorátu.