V Praze dnes začíná velká výstava, která nabídne to nejlepší z tvorby Bohuslava Reynka. Ten je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých grafiků 20. století, doceněn byl ale až v posledních letech. Vystavena budou také nikdy nezveřejněná a nově objevená díla.

1:02 16. dubna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Díky spolupráci s umělcovou vnučkou Veronikou Reynkovou, která je kurátorkou expozice, budou k vidění výjimečně i grafiky z rodinné pozůstalosti.

Sběratel umění a podnikatel Richard Fuxa doufá, že výstava představí umělce široké veřejnosti. Zapůjčil na ni 80 grafik, převážně s biblickými a přírodními motivy. U příležitosti výstavy vychází také Bible doplněná o Reynkovy grafiky.

„Samotnému zahájení výstavy předchází program pro veřejnost, který začne v 17 hodin v Katedrále svatého Víta slovem kardinála Dominika Duky. Následovat pak bude společný velikonoční průvod směřující k Valdštejnské jízdárně doprovázený výjevy z pašijových her,“ přiblížila mluvčí výstavy Pavlína Stránská.

Bohuslav Reynek (1892 – 1971) žil od dětství na statku v Petrkově nedaleko Havlíčkova Brodu, až do roku 1936 ale pravidelně odjížděl do Francie. Tam se také seznámil s básnířkou Suzanne Renaudovou, která se stala jeho manželkou.

Přátelil se s Františkem Halasem i Vladimírem Holanem, spolupracoval s vydavatelem Josefem Florianem. Médiím a neznámým lidem se ale vyhýbal.

Doceněn až po roce 1989

„Zcela odmítal vnější svět. Žil úplně koncentrován do svého díla, do svého bezprostředního okolí. Byla to vlastně taková jakoby obrana proti světu,“ říká Pavel Chalupa, který v roce 2011 vydal vůbec první monografii o Bohuslavu Reynkovi.

„Žil pochopitelně i v souladu se svou vírou, kterou nedával nijak na odiv,“ dodává Chalupa. Umělec mimo jiné odmítal označení, že je katolickým básníkem.

Bohuslav Reynek hojně překládal, zanechal po sobě také devět básnických sbírek a dvě knížky básní v próze. Jeho grafická díla však nebylo možné v Československu od komunistického převratu až do 60. let spatřit.

Plného uznání se umělci dostalo až po roce 1989, myslí si Chalupa. Lidé se s Reynkovým dílem mohli seznámit v roce 1991 na velké retrospektivní výstavě. Dlouho neznámá díla pak byla k vidění před třemi lety v pražském Domě U Kamenného zvonu.

Výstava s názvem „Reynek – génius, na kterého jsme měli zapomenout“ bude v pražské Valdštejnské jízdárně přístupná do 14. září.

Michaela Vetešková, krw, Karolína Kumpfová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít