Jarní pahorek. Tak zní v českém překladu název izraelského města Tel Aviv. Vzniklo před sto pěti lety, v dubnu 1909. Postupem času se stalo druhým největším izraelským městem. Najdete tam také největší soubor modernistických staveb na světě. Telavivské Bílé město je od roku 2003 na seznamu Světového dědictví UNESCO.

12:40 20. dubna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Bílé a šedé mušličky hrály v roce 1909 roli při vzniku Tel Avivu. Na bílých mušlích byla jména zájemců o pozemky, na těch šedých čísla parcel. Vlastníky s pozemky spojila náhoda.

„Tel Aviv byl jedním z mnoha měst, která tehdy zakládali pionýři sionistického hnutí, kteří přicházeli do tehdy ještě osmanské Palestiny. Tel Aviv byl založen v místech, kde se dalo vybudovat nejen velmi zajímavé osídlení, ale navíc se v okolí dalo pěstovat zemědělství a využívat blízkost vody a vůbec dopravního spojení do zbytku Palestiny,“ vysvětluje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu pražské Metropolitní univerzity Břetislav Tureček.

Skutečný rozvoj města začal ve 20. letech a je spojený se jménem skotského urbanisty Sira Patricka Geddese. Měl vizi zahradního města s bulváry, obytnými čtvrtěmi a parky. Ve 30. letech přichází do Tel Avivu vlna židovských uprchlíků z Evropy.

V duchu funkcionalismu

Byla mezi nimi řada architektů, kteří tvořili v duchu funkcionalismu. „Je to řada židovských architektů, která prošla školením v Čechách. Za všechny bych chtěl jmenovat architektka Tischlera, který má v Tel Avivu asi 150 realizací. V nich prochází vývojem od historismu, přes konstruktivismus až k čistému funkcionalismu,“ upřesňuje architekt a spoluautor televizního cyklu Šumné stopy David Vávra.

On sám Tel Avivu říká Berlín u moře. „Potom, co v 70. a 80. letech měly domy namále a málem je nahradily betonové internacionální stavby, dneska j, myslím, veliký zájem o telavivský Bauhaus. Je vyhlášen jako památka UNESCO a jednotlivé domy se začínají velice pietně rekonstruovat,“ doplňuje Vávra.

Po vzniku státu Izrael v květnu 1948 se stal Tel Aviv na osm měsíců hlavním městem. Poté Izraelci prohlásili za své hlavní město Jeruzalém. Většina ambasád ale zůstala v Tel Avivu.

„Jeruzalém podle plánu dělení, jak ho schválilo valné shromáždění OSN, měl být neutrálním městem. Ve chvíli, kdy Izrael zabral západní část města a Jordánsko východní část, tak se tento status porušil,“ vysvětluje Tureček.

„V roce 80 vyhlásil Izrael Jeruzalém za své jednotné, nedělitelné a věčné hlavní město, což byl impuls k tomu, že z Jeruzaléma odešly všechny státy. Takže výsledek je, že nikdo neuznává Jeruzalém jako hlavní město Izraele, s výjimkou Izraelců samotných,“ uzavírá někdejší dlouholetý zpravodaj ČRo na Blízkém východě.

Zvětšit mapu

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít