Členství v EU stojí Rakousko hodně peněz, podnikatelům ale přineslo řadu příležitostí
Rakousko je jednou z nejbohatších zemí Evropské unie. Do evropského společenství vstoupilo v roce 1995 a po celou dobu svého členství v unii platí Bruselu víc, než od něj dostává. Zároveň ale rakouské ekonomice vstup do Unie podle odborníků pomohl. Přinesl mnohonásobně víc příležitostí pro tamní podnikatele.
Východní oblasti Rakouska se díky eurofondům proměnily z mrtvého území u železné opony v turistický ráj. Když se pak k Unii přidaly i východoevropské státy, rakouským podnikatelům se otevřely další možnosti.
Například pekárny firmy Naglreiter jsou po celém východním cípu Rakouska. Rodinný podnik sází na kvalitu a zákazníkům proto nevadí, že zdejší chleba nepatří mezi nejlevnější. Před asi 10 lety se šéf firmy Hans Martin Naglreiter rozhodl, že svůj podnik rozšíří i na Slovensko.
Rakouského pekaře, který prodává housky i na Slovensku, navštívil zpravodaj ČRo Vojtěch Berger
„Začalo to tím, že hotely v Bratislavě nemohly najít dobrého slovenského dodavatele pečiva. A tak zavolali mně. Nikdy předtím jsem v Bratislavě nebyl. Stál jsem v pět ráno ve městě s dodávkou plnou housek a netušil, co mě tu čeká,“ vzpomíná.
„Šlo to dobře. V krátké době jsem začal dodávat pro spoustu bratislavských hotelů. Pak už mi přišlo samozřejmé otevřít si na Slovensku i obchod. Uvědomil jsem si, co mám díky Evropské unii za skvělou možnost,“ přiznává.
Spolková země Burgenland, odkud pochází pan Naglreiter, patřila k nejchudším oblastem v Rakousku. Po vstupu do Evropské unie sem masivně začaly proudit peníze z eurofondů. Přispěly také k rozvoji vinařství na východě země.
Rakouská vína zažila po skandálu s pančováním v 80. letech obrovský vzestup. Dnes jsou vysoce ceněná. Christine Wellanschitzová patří do tradiční vinařské rodiny.
„Byli jsme kdysi v celém kraji vůbec první, kdo o eurofondy požádal. Dostali jsme 25 procent z potřebné sumy a to nám stačilo současně na opravu celého vinařství i na jeho rozšíření,“ popisuje.
„Bez unijních peněz bychom to dělali léta. I celý region se změnil k lepšímu, opravily se silnice. Někteří lidé sice tvrdí, že to by se stalo i bez Unie. Já si ale nejsem jistá, že by to šlo bez eurofondů tak rychle,“ přiznává.
Členství v EU prospívá celé zemi
Podniky na východě Rakouska navíc často využívají například maďarskou pracovní sílu. Rakousko tak těží nejen z toho, že do Unie vstoupilo samo, ale i z toho, že stranou nezůstali ani jeho sousedi.
To, že z členství v Evropské unii profitoval rakouský východ, je podle odborníků nesporné. Peter Huber z vídeňského Institutu pro hospodářský výzkum zdůrazňuje, že prospělo celé zemi.
„Kdybyste se podívali na Rakousko před 20 lety, viděli byste stát s notoricky negativní obchodní bilancí. Stát, kde cizinci proinvestovali víc než Rakušané v cizině. Dnes je to přesně naopak. Členství v Unii nám ekonomicky jasně prospělo,“ vysvětluje.
Rakouská veřejnost má přesto k Bruselu rezervovaný postoj a například populistická strana Svobodných si na kritice EU postavila jeden z pilířů svojí agendy.
„Naši politici někdy říkají lidem, vidíte, tohle musíme udělat, protože nám to Brusel přikázal. Ale ve skutečnosti spoustu rozhodnutí pomáhali přijmout a sami pro ně hlasovali,“ říká Peter Huber.
