Ústavní soud nestíhá, každý případ mu zabere průměrně přes půl roku
Ústavnímu soudu došlo loni za celý rok přes čtyři tisíce stížností a dalších tisíc jiných návrhů k řešení. Odbavit takové množství podnětů ústavní soudci nestíhají. Průměrná doba na vyřízení jednoho podání se tak protáhla na víc než půl roku, přesně 184 dní. Tedy o 44 dní déle než předloni.
Soudu se tak stále nedaří vyřizování případů zrychlit. A zkrátit nutnou dobu se zatím nedaří ani po doplnění sestavy ústavního tribunálu. Patnáctka soudců je podle generálního sekretáře Ivo Pospíšila přetížená:
„V případě českého Ústavního soudu každá ústavní stížnost, každý návrh směřuje na stůl soudci Ústavního soudu, který musí každou stížnost posoudit a rozhodnout, jestli bude odmítnuta, nebo jestli se jí bude meritorně věnovat.“
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti. Skládá se z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let. Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu. Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání.
Pramen: Ústava ČR
„Jsou ústavní soudy, kde jakousi filtraci provádí soudci odborný, administrativní aparát soudu,“ poznamenal Pospíšil.
Ústavnímu soudu se podle statistik naopak daří zvládat agendu starších případů, ten nejstarší leží u soudu necelých pět let. Ještě před dvěma roky byly mezi nedodělky i devítileté resty.
Prezident Zeman formuje Ústavní soud už rok
Data o délce řízení ukazují, že prezidentu Miloši Zemanovi se zdaleka nedaří formovat brněnský tribunál tak, jak si před rokem ve své řeči představoval.
„Já jsem se snažil svojí účastí na tomto zasedání především zdůraznit význam, který přikládám. ÚS, jak víte, je na pokraji kolapsu,“ varoval prezident Miloš Zeman loni na konci dubna. Při projevu před senátory si tehdy zároveň vytkl cíl stabilizovat Ústavní soud.
Formování Ústavního soudu prezidentem Zemanem přiblížili Vladimír Křivka a Jan Herget
Jenže statistiky ukazují, že ani po roce se to hlavě státu příliš nepodařilo. Ústavní soud stále trápí vysoký počet nevyřízených věcí. Ke konci loňského roku bylo nedodělků skoro 1900.
„Ty věci se nedaří vyřizovat. Časové manko se nedaří zvládnout. Já se domnívám, až bude soud kompletně obměněn, měl by počet nedodělků zvládat,“ věří generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. Protahuje se i průměrná doba pro vyřízení stížnosti.
I tak je prezident podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka s fungováním soudu spokojený: „Pan prezident plně respektuje výsledky práce Ústavního soudu.“
Jak Zemanův výběr soudců formuje chod brněnského tribunálu, není podle experta na ústavní právo Jana Kysely zřejmé:
„Po celou tu dobu pozemanovštění ÚS nebyl konfrontován s vekou kauzou, na které bychom si mohli říci, v čem se změnil.“
Obměna soudců skončí v roce 2015
Za delší dobu vyřízení případů tak může i probíhající obměna ústavních soudců.
„Novému soudci jistou dobu trvá, než si zvykne na určité procesní postupy před Ústavním soudem. Navíc je třeba doplnit, že každý nový soudce, který přichází na Ústavní soud, automaticky dostává mezi 140 až 170 věcmi, které napadnou během jednoho, dvou měsíců po jeho příchodu. Takže i to nového soudce určitým způsobem zatěžuje,“ zdůraznil generální sekretář Ivo Pospíšil.
O dalších třech kandidátech na ústavní soudce rozhodnou senátoři koncem května.
Kompletní obměnu sestavy dokončí prezident Miloš Zeman příští rok, kdy vyprší mandát posledním dvěma soudcům, které ještě nenavrhoval.
